AUDI KLUB

audiklub.cz
Zaregistrujte se nebo se Přihlašte do systému

Merkelová naštvala i Bavorsko. Vyvolala jste krizi a nemáte ji pod kontrolou, kritizuje premiér

Ostrou kritiku kvůli změně azylové politiky si vysloužila německá kancléřka Angela Merkelová z úst bavorského premiéra Horsta Seehofera.

„Vládě se situace s uprchlíky zcela vymkla z rukou,“ řekl Seehofer v úterý na sjezdu vládní strany CDU v Horních Francích v Kloster Banzu.

Krizi podle něj vyvolala Merkelová, která v podstatě vyzvala běžence, aby se vrhli do Německa. „Pravidla, která byla nastavena, byla samotným Německem potlačena,” poznamenal Seehofer. Narážel na to, že Berlín před časem pozastavil platnost Dublinských úmluv a oznámil, že se ujme žádosti o azyl každého uprchlíka ze Sýrie bez ohledu na to, že by takovou žádost měla vyřizovat jiná země. [celá zpráva]

audiklub.cz
Zaregistrujte se nebo se Přihlašte do systému

audiklub.cz
Zaregistrujte se nebo se Přihlašte do systému

Bývalý primátor Prahy Jan Koukal neskrýval své zklamání nad jednáním Polska. „Když vidím polského Tuska, nemohu nepoznamenat, že Polsko se na jednáních Visegrádské čtyřky tvářilo, že s námi souhlasí a bude společně postupovat. Že jsme s ohledem na jiné zkušenosti měli obavy, je jedna věc, to, co je podstatné, je, že Poláci hodili celý visegrádský projekt do koše. Od včerejška nemá důvod existovat. Zřejmě začíná nová éra ne nepodobná benešovskému hledání spojenců před druhou světovou válkou,“ uvedl.

„Když jsme před lety vstupovali do Evropské unie, většina z nás měla pocit, že Česká republika vstupuje do jakéhosi nóbl exklusivního klubu. Je ale EU opravdu stále tím nádherným klubem, do kterého jsme s takovou euforií vstupovali? Domnívám se, že nikoli. Zdá se totiž, že v našem evropském klubu ledacos páchne. Včerejší rozhodnutí o kvótách tuto skutečnost jen potvrzuje,“ podotkl Šarapatka. Podle něj velké evropské státy, které měly zpytovat kvůli uprchlické vlně své svědomí, převálcovaly brutální silou názor malých evropských států a vnutily jim svůj názor na kvóty uprchlíků.

„Velký díl na současné situaci má však i naše malá republika. Léta jsme svědky toho, že si naši nejvyšší představitelé jezdí do Bruselu pouze pro příkazy a blahosklonné poplácání po zádech od ‚velkých bruselských kluků‘ místo toho, aby tam skutečně prosazovali zájmy naší země. Přidělení kvót je jedním z dokladů tohoto nesamostatného, poraženeckého přístupu České republiky vůči EU,“ poznamenal rovněž Šarapatka a zkritizoval Česko i za „nezvládnuté předsednictví“ Visegrádské čtyřky. „S ohledem na stávající předsednictví ve V4 jsme měli unikátní možnost sjednotit názor ČR a sousedních zemí a promluvit ve věci kvót na evropském summitu společným hlasem 65 milionů obyvatel Visegrádu. Nestalo se. Místo toho jsme zažili pouze další velkou blamáž, když se po úvodních tanečcích a slibech společného postupu Polsko rozhodlo přiklonit ke většinovému názoru Bruselu. Jedná se o další jednoznačnou prohru naší diplomacie, která by už konečně měla přestat slepě vzhlížet k Bruselu. Místo toho by měla začít urychleně chránit naše vlastní zájmy,“ dodal.

Ve středu odpoledne se do Bruselu mají sjet předsedové vlád a očekává se, že hlasování ministrů vnitra potvrdí. Daily Mail připomíná burcující slova prezidenta EU Donalda Tuska, že musíme „čelit brutální realitě“. „Ochrana evropského společenství je naší první povinností a my jsme na této frontě selhali,“ uvedl Tusk.

Řecký eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos vyzývá ke společnému postupu. „Vytvoření schengenského prostoru je jedním z největších úspěchů Evropské unie a je nevratné,“ varoval před znovuzavedením hranic v EU. Daily Mail připomíná jeho slova, že na evropských hranicích, které nyní existují jen na mapách, se kdysi prolilo mnoho krve a k tomu bychom se neměli vracet.

Prostor dostal i europoslanec za britskou Konzervativní stranu Timothy Kirkhope. Ten se podle svých slov velmi obává, že prosazování takto důležité otázky silou odcizí evropské země. „Hodně slyšíme o ‚solidaritě‘ v EU. Ale vymáhání plánu na zemi, která je zásadně proti němu, není solidarita. To je nátlak,“ uzavřel britský europoslanec.

Sdružení pro integraci a migraci. Imigranti jako soukromý byznys za veřejné peníze

S úžasem nad tím, co jsem slyšel v Hyde Parku ČT24, mi to nedalo a podíval jsem se podrobněji na Sdružení pro integraci a migraci. Vedla mě k tomu zejména jedna teze, kterou mezi občany České republiky vypustila z úst ředitelka této organizace, Magda Faltová. Jí osobně obrovská čísla uprchlíků valících se na Evropu neděsí. „Domnívám se, že Evropa má kapacitu, aby tu situaci zvládla.“ Důsledkem současné imigrační vlny prý bude to, že se budeme muset vzdát našeho poměrně vysokého ekonomického standardu. „Třeba nás to posune k jiným hodnotám od hromadění hmotných statků,“ dodala.

„Jsme lidskoprávní nezisková organizace hájící práva cizinců v České republice“, píše tato organizace na webu. „Poskytujeme bezplatné právní, sociální a psychosociální poradenství cizincům žijícím na území České republiky.“ To „bezplatné“ považuji v souvislosti s radou, abychom se posunuli k jiným hodnotám, a výhružkou, že se budeme muset (!) vzdát našeho poměrně vysokého ekonomického standardu jako důsledek imigrantské vlny, za podstatné. Jsem rád, že se vyvarovali termínu „zdarma“, protože zdarma není nic. Může to být maximálně opravdu pro někoho bezplatné, ovšem zároveň to někdo jiný musí zaplatit. Kdo je to v případě Sdružení pro integraci a migraci? Mezi nejštědřejšími podporovateli jsou Evropský integrační fond (EIF), International Visegrad Fund, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Magistrát hlavního města Prahy, EIF – Community actions – Project INTEGRO, Evropský sociální fond (ESF), Ministerstvo vnitra, nebo European Programme for Integration and Migration (EPIM). Například v roce 2014 (výroční zpráva zde) měla tato organizace celkové příjmy z dotací ve výši 8.159.616,- Kč. A teď pozor. Její vlastní spotřeba, tedy náklady související například se mzdami, odvody či cestovným, činily ve stejném roce více než 8.200.000,- Kč. Dokonce i s ostatními vlastními příjmy skončila tato organizace, živená z drtivé většiny z peněz daňových poplatníků, ve ztrátě.

Sdružení pro integraci a migraci tedy může poskytovat „bezplatné služby“ imigrantům proto, že tyto její služby platí občané ze svých daní. Podívám-li se pak na aktuální postoje občanů ve věci přijímání či nepřijímání nelegálních imigrantů do jednotlivých států Evropské unie, pak si troufám tvrdit, že ony „bezplatné služby“ platí občané ze svých daní dokonce z drtivé většiny proti své vůli. Jsem skoro už alergický na lidi (a že se s nimi roztrhl pytel), kteří mi za moje peníze, ze kterých oni žijí, bydlí, jezdí na dovolenou a srkají kávu v kavárnách, diktují, co smím a co nesmím, co bych měl a co ne. Aby mě však kdokoli, jehož mzda je pod hrozbou trestu za neplacení daní sanována mými penězi, poučoval o tom, že si žiju nad poměry, že se budu muset (!) vzdát standardu svého a své rodiny, a že si mám hledat pod tíhou současné vlny nelegální imigrace lidí z Afriky a Blízkého východu v této souvislosti dokonce jiné hodnoty, než které jsem zastával doposud, to je za akceptovatelnou hranou.

Podle bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho dohoda o přijetí 120.000 uprchlíků nic neznamená. Toto číslo nepředstavuje vůbec nic, protože za nimi jsou miliony a miliony dalších, kteří se tlačí, aby se dostali do Evropy, řekl Sarkozy.

Nejsme na konci krize, nejsme ani na začátku, protože o příchodu do Evropy uvažují miliony válečných uprchlíků, prohlásil.

Západoněmecké město Nieheim se proto rozhodlo k radikálnímu kroku. Vystěhuje občany a místo nich umístí uprchlíky. Informují o tom tamní média.

Město Nieheim nacházející se v Severním Porýní-Vestfálsku čítá více než 6000 obyvatel. Za chvíli ale o část z nich možná přijde. Vedení města se totiž rozhodlo uvolnit uprchlíkům městské byty a současné nájemníky z nich vystěhovat, a to i přesto, že jsou nájemníci údajně bezproblémoví a poctivě platí nájem.

Jednou z vystěhovaných je i 51letá Bettina Halbeyová. Ta v bytě bydlí 16 let. Na jaře jí město za sousedy vybralo sedmičlennou rodinu migrantů, se kterou podle svých slov vychází velmi dobře. "Půjčila jsem jim televizi, často jsme se navštěvovali," řekla v rozhovoru pro magazín Stern.

1. září ale Halbeyová obdržela od města dopis. V něm se píše jediné - do května 2016 se musí z bytu vystěhovat, místo ní půjdou bydlet uprchlíci. "Nechápu to. V Nieheim je spousta volného místa," posteskla si nájemnice, jejíž osud postihl i řadu dalších rodin.

Starosta Rainer Vidal potvrdil, že město očekává příchod nejméně 71 uprchlíků a neví, kam s nimi. "Vím, jak to vypadá, ale my máme povinnost ubytovat uprchlíky a začlenit je do komunity. A město si v současné době nemůže dovolit stavět nové byty," přiznal.

Německou zdravotnici vyhazují z bytu, město do něj nastěhuje uprchlíky

Radnice německého Nieheimu vypověděla nájemní smlouvy obyvatelům jednoho z obecních domů. Jejich byty připadnou žadatelům o azyl, kterých do města každý měsíc dorazí dvě desítky. Zdravotní sestra Bettina však místo, kde strávila 16 let života, opustit nehodlá. Výpověď kromě ní dostala i mladá svobodná matka.

Spolu s Bettinou dostala výpověď i její sousedka z přízemí, svobodná matka se dvěma školáky.

„Staráme se o ně. Pomáhat lidem, to je mé poslání,“ řekla Bettina, která celý život pracuje jako zdravotní sestra, reportérům deníku Die Welt. S novými sousedy podle svých slov vychází dobře, ale nechápe, proč by měla kvůli dalším běžencům sama opouštět domov. „V Nieheimu je spousta prázdných domů. Jiná města si budovy pronajímají,“ přemítá o jiném řešení.

„Každá nová ubytovna pro 30 běženců vyjde na 300 tisíc eur, tohle řešení mě nestojí nic,“ vysvětluje starosta Rainer Vidal. Rozhodnutí má podle jeho slov politickou podporu napříč radnicí a nemíní ho brát zpět. Výpovědi ve veřejném zájmu podle něj rozesílají i další německá města a šéf radnice nechápe, z jakého důvodu budí Nieheim tolik mediální pozornosti.

Jednotlivé spolkové země a města zodpovídají za to, aby měli jim „přidělení“ běženci střechu nad hlavou, přístup k úřadům či zdravotní péči. Pokud nestačí kapacita standardních ubytovacích zařízení, podle evropských pravidel jim mají úřady zajistit provizorní bydlení například v hotelech či soukromých bytech.

Zdroj: