AUDI KLUB

Výbuch letadla nad Lockerbie je součástí většího příběhu
Eric Margolis

Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, jednou Ronaldem Reaganem nazván „divokým psem Středního východu“, slaví čtyřicáté výročí nástupu k moci – navzdory řady pokusů západních sil a svých arabských „bratří“ jej zabít.

V roce 1987 mě pozvali, abych udělal s Kaddáfím interview. Strávili jsme společně večer v jeho beduínském stanu. Vedl mě za ruku ruinami toho, co zbylo z jeho osobních pokojů bombardovaných počátkem roku Američany ve snaze jej zabít. Kaddáfí mi ukázal místo, kde půltunová bomba zabila jeho dvouletou dceru.

„Proč se Američané snaží mě zabít, pane Ericu?“ ptal se s nechápavým výrazem ve tváří.

Řekl jsem mu, protože Libye podporuje všechny možné protizápadní revoluční skupiny od palestinských záškodníků přes bomby kladoucí IRA až k ANC Nelsona Mandely. Pro naivní Libyjce tohle všechno byli legitimní „bojovníci za svobodu“.

Minulý týden vyvolalo velký rozruch propuštění umírajícího libyjského agenta Abdala Basata al-Midžrahího usvědčeného z bombového útoku na americké letadlo nad Skotskem v roce 1988.

Pokrytectví na všech stranách. Washington i Londýn napadly Libyi i skotského ministra spravedlnosti, pomlčely přitom o tvrzení, že al-Midžrahí byl propuštěn výměnou za ropný kontrakt s Libyi.

Zločin s Pan Am 103 byl součástí většího a ještě ošklivějšího příběhu. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

1986: Libye je obviněna z bombového útoku v berlínském disko-klubu, při kterém zahynuli dva američtí vojáci. Dezertér z izraelské špionážní agentury tvrdí, že to udělal Mossad, který se současně pokusil namočit do toho Libyi. Kaddáfí žádá po Arabech, aby zvýšili cenu ropy.

1987: Američané se pokoušejí Kaddáfího zabít. Nepodařilo se to. Zemřelo 88 libyjských civilistů.

1988: Francie vede s Libyi tajnou pouštní válku o na nerostné zdroje bohatý Čad. Francouzská tajná bezpečností služba obdrží příkaz zabít Kaddáfího. Do jeho soukromého letadla je umístěna bomba. Když se francouzsko-libyjské vztahy neočekávaně zlepší, stačili bombu před výbuchem vyndat.

1988: Amerika podporuje Saddamuv Irák v jeho osmileté válce s Íránem. Americká loď třídy Aegis Vincennes narušila íránské vody a „omylem“ sestřelila íránský civilní letoun v íránském prostoru. Všech 288 cestujících na palubě letadla zemřelo. Následně viceprezident George W. Bush prohlásil „nikdy se neomluvím... Je mi jedno, jaká jsou fakta.“

Kapitán Vincennes, který tak rád tiskne spoušť, je za svůj zločin Bushem (mezitím se stal prezidentem) vyznamenán medailí Legion of Merit. Washington v tichosti zaplatil Íránu 131,8 milionu dolarů za škody.

O pět měsíců později je Pam Am 103 s 270 cestujícími na palubě zničena bombou nad vesničku Lockerbie ve Skotsku. Amerika a Británie tlačí na Skotsko, aby odsoudilo al-Midžrahího, ten tvrdí, že je nevinen. Kolem soudu vznikají vážné pochybnosti, objevují se tvrzení, že CIA zfalšovala důkazy, aby mohla obvinit Libyi.

Někteří odborníci ze zpravodajské služby věří, že útok byl odplatou za sestřelené íránské letadlo, že ho provedli najati vrazi ze Středního východu zaplaceni Íránem. Vyšetřovatelé ve Skotsku měli vážné pochybnosti o al-Midžrahího vině. Probíhal odvolací proces. Libyjci se domnívají, že al-Midžrahí byl obětním beránkem nabídnutým Libyi, aby se vyhnula bojkotu exportu ropy vedeného Amerikou a Británii.

1989: Francouzské letadlo společnosti UTA se 180 lidmi na palubě vybuchlo na Čadem. Obvinění jsou konžský a libyjský agent. Francouzští vyšetřovatelé obviňují Kaddáfího švagra Abdullaha Senoušího, šéfa libyjské výzvědné služby, se kterým jsem v Tripoli večeřel. Libye obvinila z útoku darebácké najaté agendy, ale zaplatila Francii 170 milionů dolarů.

Věřím, že al-Midžrahí byl patrně nevinen, a že to na něj ušili. Skotsko udělalo dobře, když ho propustilo. Ale Libye je jistě vinná výbuchem francouzského letadla nad Čadem, patrně šlo o odvetu za francouzský pokus zabít Kaddáfího.

Pam Am 103 byla patrně pomsta za americké sestřelení íránského Airbusu. V roce 1998 se agenti britské špionážní služby MI6 pokusili zabít Kaddáfího bombou nastraženou v autě.

Konec konců Západ velmi chtěl vysoce kvalitní libyjskou ropu. Takže Libye se ze sankcí vykoupila částkou 2,7 miliardy za škody. Následně investovala Amerika, Británie, Francie a Itálie 8 miliard do libyjského ropného průmyslu a označila Kaddáfího za spojence a nového nejlepšího přítele.

Všechno nejlepší k narozeninám, Moammare.

Článek Lockerbie Part of a Bigger Story vyšel 30. srpna na serveru informationclearinghouse.info.

Proč Američané sestřelili dopravní letadlo s 290 lidmi na palubě



V roce 1988 zaměnila posádka křižníku USS Vincennes iránské civilní letadlo za útočící stíhačku a sestřelila jej. Nikdo nepřežil. Oficiální vyšetřování ukázalo mnohé nedostatky. Zdá se ale, že celý příběh je ještě smutnější. Co vláda tajila?

Záchranáři nenašli v troskách ani jediného člověka, který by přežil. Na palubě zahynulo 290 lidí, z toho 66 dětí.

Proč letoun nereagoval na volání? Ukazuje se, že sedm z deseti vysílání proběhlo na vojenské frekvenci, které Airbus nemohl přijmout. A na těch civilních adresovali vysílání "neidentifikovanému letounu na kurzu 210, rychlost 350...

Závěr komise

"Když jsem vzal v úvahu, kolik času měl na své rozhodnutí, a informace, které měl k dispozici, dospěl jsem k názoru – a trvám na něm dodnes – že jednal správně. Jeho hlavním úkolem bylo ochránit loď před zásahem," uzavřel vyšetřování Fogarty.

"K sestřelení letadla Íránských aerolinií nedošlo v důsledku zanedbání ze strany amerického námořnictva," stojí ve zprávě, podle které kapitán "jednal vzhledem k dostupným informacím a časovému rámci obezřetně.“ Admirál dále uvedl, že Írán musí nést zodpovědnost za "rizika vyplývající z provozování osobní letecké dopravy v těsné blízkosti válečného konfliktu."

Investigativní reportér Roger Charles však upozornil, že případ má ještě další rovinu, protože v uvolněné zprávě z vyšetřování nebyla žádná mapa: "Skutečnost, že ve Fogartyho zprávě žádná taková mapa nebyla, o něčem svědčí. Zajímalo mě, co za tím je."



Když dal dohromady všechna data, dospěl k překvapivému výsledku. V okamžiku výstřelu se Vincennes nacházel čtyři kilometry hluboko ve výsostných iránských vodách, kde neměl co pohledávat. Ve chvíli, kdy loď vystřelila na letadlo, které křížilo jejich dráhu, nacházela se na iránském území!

Kapitán Rogers dostal i přes tento tragický omyl své kariéry vyznamenání Řád záslužné legie za příkladné velení křižníku Vincennes. Dnes je již ve výslužbě.

Ještě chvíli budeš takhle psát a lidí začnou myslet, že snad "teroristi" neexistují, ale všechny tyhle "útoky" jsou dílem vyřizování účtů mezi tajnými službami

odborne se to jmenuje STATNI TERORISMUS a nektere staty ho provadeji rutinne... ty co maji silu prosadit sve zajmy silou... ta druha strana kdyz cini totez je OSA ZLA

John Pilger: Midžráhí byl obviněn falešně




Hysterie kolem propuštění tak zvaného atentátníka z Lockerbie ukázalo mnohé o úrovni politiky a médií na obou stranách Atlantiku, především však v Británii. Počínaje Gordonem Brownem a jeho „silnou nevolí" po Baracka Obamu s jeho „pobouřením" je toto divadlo plné lží a pokrytectví poctivě sledováno těmi, kdo se sami označují za novináře. „A co když Midžráhí do tří měsíců nezemře?" vypálil reportér BBC na skotského hlavního ministra Alexe Salmonda. „Co pak řeknete svým voličům?"



Hrůza hrůz, když ten umírající muž bude žít déle, než mu předepsali, a než „zaplatí" za svůj „hyenistický zločin": to jsou slova skotského ministra spravedlnosti Kennyho MacAskilla, jehož „soucit" umožnil Abdalu Basatu Muhammadu Midžrahímu odjet domů do Libye a stanout tam „před vyšší spravedlností". Amen.

Americký satirik Larry David kdysi mluvil o „bublajícím potoku plném hoven". A tenhle popis se přesně hodí na nynější cirkus kolem Midžráhího propuštění.

Nikdo zplnomocněný přitom ale nikdy neměl odvahu říct pravdu o atentátu na letoun PanAm, který se zřítil 21. prosince 1988 nad skotskou vesničkou Lockerbie a v jehož troskách zahynulo 270 lidí. Vlády Británie a Skotska ve finále raději vydírali Midžráhího tím, že se výměnou za své propuštění musí vzdát svého práva na odvolání. Samozřejmě, že v tom jsou ropné a zbrojní obchody s Libyí; pokud by ale Midžráhí trval na svém odvolání k soudu, zhruba šest set stran nových nebo dosud utajovaných důkazů by podle všeho potvrdilo jeho nevinu a nám ostatním by nabídlo alespoň letmý pohled na to, jak a proč byl právě on ve jménu „strategických zájmů" zašit.

„Blížilo se to všechno k tomu, že by se napravily vady," prohlásil bývalý agent CIA Robert Baer, který se účastnil vyšetřování atentátu nad Lockerbie. „Důkazy shromážděné pro Midžrahího odvolání jsou výbušné a pro systém justice zničující." Noví svědci by dosvědčili, že si Midžrahí nemohl koupit oděvy nalezené v troskách letadla - byl odsouzen na základě tvrzení maltského majitele obchodu s oděvy, u něhož si prý koupil šaty, přitom ale Midžrahího devatenáctkrát nedokázal popsat a neuměl ho identifikovat ani v soudní síni.

Nové důkazy by prokázaly, že úlomek kontrolního panelu a časovač nálože, které byly „nalezeny" na skotském venkově a údajně vypadly z Midžrahího kufříku, byly podvržené. Nové důkazy by prokázaly, že bomba nemohla putovat z Malty „aniž byla odhalena" přes dvě letiště, než se dostala do letu PanAm číslo 103.

„Klíčový tajný svědek", který u původního procesu tvrdil, že viděl Midžrahího a dalšího obviněného Alíma Chalífu Fahímu (byl zproštěn viny), jak nakládají bombu do letadla ve Frankfurtu nad Mohanem, byl uplacen americkými úřady, které ho dodnes mají jako „chráněného svědka". Obhajoba ale zjistila, že se jednalo o informátora CIA, který za potvrzení „libyjské stopy" dostal odměnu ve výši čtyř milionů dolarů.

Midžrahí byl uznán vinným třemi skotskými soudci zasedajícími v „neutrálním" Nizozemsku. U soudu nebyla žádná porota. Jedním z mála vpuštěných novinářů byl dnes už nebožtík Paul Foot, který zdlouhavé a často fraškovité jednání soudu v Private Eye popsal jako kakofonii trapasů, podvodů a lží: jako snahu zakrýt pravdu. Skotští soudci sice připustili, že si „množství důkazů odporuje" a odmítli dokonce i fantazie informátora CIA, přesto ale Midžrahího uznali vinným na základě svědectví z doslechu a neprokázaných situací. Jejich devadesátistránkový „názor", napsal Foot, „je pozoruhodný dokument, který si zaslouží čestné místo v dějinách omylů britské justice." (Lockerbie - The Flight from Justice, Paul Foot, lze stáhnout za pět liber z webu Private Eye).


Foot připomíná, že většina pracovníků americké ambasády v Moskvě, kteří měli zabukovaná místa na lince PanAm z Frankfurtu, byla americkou tajnou službou varována, že se chystá teroristický útok. Podle Foota byla hlavním strůjcem celého zastíracího manévru Margaret Thatcherová, která zakázala svému ministru dopravy Cecilu Parkinsonovi splnit slib, který dal rodinám pozůstalých, a to že celá kauza bude důkladně vyšetřena. V telefonickém rozhovoru s Georgem Bushem seniorem 11. ledna 1990 Thatcherová slíbila celou katastrofu „ztišit", protože britské i americké tajné služby přišly s tím, že za atentátem je palestinská skupina najatá k tomuto účelu Teheránem v rámci odvety za to, že americká válečná loď v íránských výsostných vodách sestřelila íránské dopravní letadlo. Mezi tehdejšími 290 oběťmi bylo 66 dětí. Bush senior v roce 1990 kapitána lodi vyznamenal válečným řádem za zásluhy, a to za „mimořádně záslužný postup při plnění úkolů velícího důstojníka".

Co ale zvrhlý osud nechtěl, když Saddám Husajn v roce 1991 obsadil Kuvajt, Bush zničehonic potřeboval íránskou podporu při vytváření „koalice", která by jeho bývalého oblíbeného klienta z americké ropné kolonie vyhnala. „Britská média se na tu návnadu vrhla jako přežrané a líné ryby," napsal Foot. „Takřka jednohlasně rozpoutala hysterické útoky proti Libyi." Obvinění Libye z atentátu nad Lockerbie tak bylo tedy nevyhnutelné. A teprve z této doby také pocházejí zprávy amerického obranného zpravodajství, které identifikovaly vhodného pachatele. To vše mělo být úhelným kamenem Midžrahího obhajoby při odvolacím řízení.

Skotské úřady v roce 2007 Midžrahímu odvolání povolily. „Komise je toho názoru," prohlásil šéf Skotské komise pro přezkoumávání kriminálních případů Graham Forbes, „že nové důkazy vycházející ze zdlouhavého vyšetřování nebyly předloženy před původním soudem, v důsledku čehož se žadatel o odvolání mohl stát obětí omylu ve výkonu spravedlnosti."

Slova „omyl ve výkonu spravedlnosti" v nynějším politickém a mediálním šílenství zcela chybějí. Kenny MacAskill místo toho uklidňuje štěkající dav, že obětní beránek už brzy stane před „vyšší spravedlností". Jaká hanba.

4 x "Proč"...

Mirda smirek (zavináč) shaw (tečka) ca 24.?.?.?

Bývalý agent Mossadu - dezertér - Viktor Ostrovský se sám nabídl, že se zúčastní osudního řízení a prokáže, že oba obažalovaní občané Libye nemají s teroristickým útokem a výbuchem bomby v letadle Pan Am 103 nic společného. Viktor Ostrovský měl prokazatelné důkazy. Hodlal potvrdit, že zpravodajská informace poslaná následující den po tragedii z Tripoli (Libya) agentuře v Berlíně, byla falešná. Typická operace pod falešnou vlajkou. Vyslaná zpráva zněla: "Úkol splněn", což byl prokazatelný důkaz účasti na etroristickém útoku. Na této skutečnosti by nebylo nic neobvyklého, jelikož se teroristé často k činu hrdě přihlásí, aby dali najevo, proč k útoku došlo. Jenomže obě agentury sdílených informací byly agentury mezinárodní teroristické organizace Mossad a stopy útoku tímto podvodem ukázaly na Libyi. Bylo také prokázáno, že tuto zločineckou akci provedla organizace "Černé září", pod vedením agenta Mossadu jménem Abu Nidal - ve zejší diskuzi již známý organizátor útoku na sportovce Mnichovských olympijských her v roce 1972 a mnoho dalších teroristických útoků.

Bomba umístěná v letadle jedním z tureckých zaměstnanců letiště ve Frankfurtu, pracujících v oddělení na překládku zavazadel, byla načasována k výbuchu, kdy letadlo bude již nad Atlantickým oceánem a bude pokračovat v letu na New York. Z důvodů jednohodinového zpoždění však došlo k výbuchu ještě nad pevninou a tak měli vyšetřovatelé práci poněkud snadnější. A nebo byl pachatel už předem určen? Jak dopadlo vyšetřování už známe z hlásné trouby a mozkové prádelny mezinárodních médií a jako pachatelé útoku byli označeni...kdo jiný, než muslimští Arabové. A teď už k těm čtyřem otázkám "Proč"?


PROČ nebyl Viktor Ostrovský připuštěn k soudnímu přelíčení, když měl - jak tvrdil - prokazatelné důkazy?
PROČ se letecká společnost Pan Am rozhodla přenechat vyšetřování tohoto teroristického činu týmu izraelských vyšetřovatelů, přestože Pan Am je americká letecká společnost a jak známo, Američané mají svůj vlastní tým odborníků pro vyšetřování leteckých neštěstí?
PROČ prezident Libye Muammar Khaddafi zarytě mlčí, přestože musí znát skutečného pachatele? A poslední proč...
PROČ reportér "Globalresearch", Eric Margolis potvrzuje ve svém článku tu oficiální a smyšlenou verzi tohoto teroristického útoku?
Podrobnosti TADY (v angličtině).

Londýn přiznal výměnu libyjského teroristy za ropu

Za kolik kanystrů jim tam pošleme 2Pixe?

Lékařské zprávy o dožití atentátníka z Lockerbie si zaplatila sama Libye

Propuštění atentátníka z Lockerbie výměnou za ropný obchod se jeví stále pravděpodobnější. Britský list The Daily Telegraph zjistil, že lékařské potvrzení, které stanovilo délku Midžrahího života na tři měsíce, si zaplatila Libye. Obchodní zdroje navíc tvrdí, že Kaddáfího režim si udělení milosti pojistil vydíráním.

Na doživotí odsouzeného Midžrahího, který se nachází v konečném stádiu rakoviny prostaty, propustila koncem srpna skotská vláda z humanitárních důvodů. Podle lékařů mu totiž zbývaly pouhé tři měsíce života, tedy přesně tolik, kolik v takovém případě vyžadují skotské zákony.

List The Daily Telegraph ale zjistil, že lékaře, kteří Midžrahímu stanovili diagnózu dožití, zaplatila s tichým souhlasem Británie sama Libye. Dva z lékařů odhadli délku tří měsíců a třetí naznačil, že vězni zbývá ke smrti jen málo.

To ovšem popírá zjištění lékařů z června a července, kteří Midžrahímu přisoudili až deset měsíců života. A tedy odmítnutí milosti z humanitárních důvodů.

"Délka tří měsíců byla navržena (Libyjci) jako prospěšná," řekl listu Karol Sikora, jeden z lékařů, kteří Midžrahímu pojistili svobodu. "Nejdřív jsem řekl, že to není možné udělat (udat tříměsíční lhůtu), ale když jsem se na to podíval, vypadalo to, že to půjde - vlastně by to tak šlo říci," dodal.

Midžrahí, který se začátkem týdne ocitl na jednotce intenzivní péče v Tripolisu, byl podle informací listů o víkendu z nemocnice propuštěn.

otazkou je "kolik kanystru budeme muset jeste doplatit kdyz jim tam dame 2Pixe?" ...

2x 20L a půlku 5L