AUDI KLUB

Zajímá vás, proč vzniká dopravní zácpa bez zjevné příčiny? Mohou za to sami řidiči
Lámali jste si hlavu nad tím, proč v nějakém místě vznikla dopravní zácpa, i když se na silnici nic neděje a provoz může normálně plynout? Mohou za to sami řidiči a jejich neschopnost jet plynule.

Autor:
Kategorie: Škola jízdy auta auto brzdy kamiony nákladní nákladní auta Ostatní předjíždění v zimě
Datum zveřejnění: Tue, 19 Sep 2023 11:00:13 +0000

Někdy za dopravní zácpu může počasí, stačí, aby začalo sněžit a řidič v panice přestanou myslet, neúměrně zpomalí, bourají víc než obvykle.  A jindy naopak třeba víkendový či prázdninový přesun na dovolenou, v zimě na hory, v létě do populárního Chorvatska. Nicméně, co je to dopravní zácpa, pokud ji neovlivňuje počasí nebo sezónní výkovy?

Dopravní zácpu bychom mohli charakterizovat jako nedostatečnou propustnost komunikace, nebo lépe neschopnost komunikace pojmout narůstající počet vozidel. Dochází k ní vinou řidičů než konstruktérů silnic. Proto se pojďme podívat na nejčastější chyby řidičů, které způsobují váznutí dopravy nebo její úplné zastavení.

Neochota zvýšit rychlost jízdy a blokování ostatních

Každá komunikace má za určitých podmínek rychlost optimální k bezpečné a plynulé propustnosti. Na dálnicích je to pochopitelně rychlost vyšší a při slabším provozu umožňuje víceproudá silnice poměrně vysokou cestovní rychlost. Příklad můžete vidět v Německu, kde mimo aglomerace můžete jet místy i bez rychlostních omezení a tok provozu ovlivněn není. Problém ale nastane, pokud dojedete „brzdiče".

Blokováním silničních pruhů zbytečně nízkou rychlostí dochází k hromadění aut za vámi a pokud nevyklidíte pruh včas nebo nezrychlíte, může se doprava zpomalit na kritickou hodnotu, kdy se úplně zastaví. Příkladem budiž řidič, který předjíždí kamiony jedoucí 90 km/h stovkou. Předjíždění mu trvá dlouho a ucpe levý dálniční pruh. Brzy ho dojedou rychlejší auta - zpravidla všechna, protože nikdo normální po dálnici nejezdí za dobrých podmínek pomaleji než 110 km/h včetně autobusů a dodávek. I když první řidič pojede konstantně 100 km/h, druhý, který přijel rychlostí vyšší, musí zpomalit. Zpravidla ale nedokáže zpomalit přesně na 100 km/h, nýbrž na rychlost nižší a pak teprve dorovnává svou rychlost s vozidlem prvního řidiče. Tato vlna se pak šíří dál dozadu a každý další řidič zase brzdí na rychlost o něco nižší než řidič před ním. Tím se v dálničním pruhu vytvoří špunt a klidně se může stát, že pravý pruh je úplně volný a nákladní auta v něm plynule jedou svých 90 km/h, zatímco poslední auta ve špuntu se sunou sotva sedmdesátkou. Proto se zdá, že lidé v levém pruhu nepochopitelně jedou pomaleji. Může za to „šnek" daleko vpředu.

Vznik zácpy bez zjevných příčin je patrný i na japonském experimentu, kde auta měla jezdit v kruhu stejnou rychlostí. Nicméně není v lidských silách udržet stále stejnou rychlost, takže ve chvíli, kdy jeden řidič zpomalil, vytvořil tím problém - viz video:

Co tedy dělat?

Při předjíždění proto akcelerujte, abyste jízdní pruh neucpávali zbytečně dlouho. Pokud vidíte, že se za vámi hromadí auta, je to jasný signál, že jedete moc pomalu. Samozřejmě si nevšímejte jednoho vyblikávače, ale dejme tomu tři čtyři auta za vámi už znamenají, že jízdní pruh ucpáváte zbytečně dlouho. Proto zrychlete, nebo uhněte.

Nesledování situace daleko vpředu

Další problém je neschopnost lidí vidět dopředu. Na dálnicích nebo i ve městech civí na nárazník vpředu jedoucího auta a nemají představu o tom, co se děje daleko vpředu. Neumí tak včas reagovat upravením rychlosti jízdy či včasnou změnou jízdního pruhu. Dochází pak k prudkému brzdění, zmatečným manévrům a dalšímu zpomalování dopravy. Sledujte proto dění daleko na horizontu a snažte se odhadovat rychlost dopravy před vámi. Můžete tak včas plynule snížit rychlost a tím k místu, kde je doprava zpomalena, přijedete později, takže se tam nezačne tvořit „špunt". Musíte také myslet na to, že to, co uděláte vy, vyvolá nějakou reakci řidičů vzadu. Když budete plynule zpomalovat, oni budou plynule zpomalovat také a lze tak efektivně předejít prudkému brzdění a výraznému zpomalení nebo úplnému zastavení dopravy.

Neschopnost plynulé jízdy a zbytečné brzdění

Hlídejte si rychlost a snažte se jet co nejplynuleji. Neustálé zpomalování a zrychlování komplikuje život hlavně všem ostatním, kteří se nemohou přizpůsobit vaší jízdě. Když pomalu akcelerujete na 130 km/h, abyste pak ubrali plyn a zase zpomalili na 110 km/h a pak znovu přidali, vytváříte nepříjemné vlny, které narušují tempo a plynulost řidičů za vámi. Ti pak zpomalují a zrychlují s ještě větší razancí. Stejně tak se snažte v plynoucím provozu nepoužívat brzdy. Chovejte se, hlavně na dálnici, jako by vaše auto vůbec brzdy nemělo. Rozsvícená brzdová světla jsou vidět na kilometry daleko a jsou jasným signálem pro ostatní, že se něco děje. Jakmile začnete brzdit, brzdit bude i řidič za vámi a další a další... Až se proud vozidel zcela bezdůvodně zastaví.

Více článků o autoškoleNastávající řidiči budou lépe připraveni. Nově i díky videím v závěrečných testech

Již brzy se zájemci o získání řidičského oprávnění budou v testech i při přípravě na ně setkávat s dalšími novými otázkami.

Kvíz: Tohle je pravděpodobně nejtěžší test, který v autoškole můžete dostat. Troufnete si na něj?

Vybrali jsme 10 nejnáročnějších otázek, na které odpovědělo víc než 50 procent žáků autoškol špatně

Nedodržování pravidla zipu

I malá překážka na silnici o více jízdních pruzích nemusí znamenat zastavení dopravy, ale opak je bohužel smutná realita. Řidiči neumí správně používat pravidlo zipu, tedy střídavé řazení aut do jednoho pruhu, pokud je ten druhý neprůjezdný. Nejčastější chybou je včasné nezařazení do průjezdného pruhu, což souvisí zejména s neschopností sledovat situaci daleko vpředu. Druhým problémem je ale neochota řidičů v průjezdném pruhu udělat místo řidičům, kteří se chtějí zařadit. Takový řidič pak chtě něchtě dojede až k překážce, kde musí zastavit. A aby se mohl zařadit, musí zastavit i druhý pruh.Když se doprava zpomalí už do té míry, že auta popojíždějí, často se všichni nacpou do jednoho pruhu a druhý je úplně volný až k místu zúžení. V tom případě je doprava zbytečně roztáhlá, auta by mohla popojíždět i v druhém pruhu. Samozřejmě se najde někdo, kdo přejede ve volném pruhu dopředu, ale takového řidiče pak ostatní nechtějí pustit. Díky zipu se přitom dokáží auta ze zúžení dostat docela rychle a pokud je pravidlo důsledně dodržováno všemi zúčastněnými, nemusí se doprava vůbec zastavovat (vždycky je lepší, když plyne aspoň rychlostí chůze než aby stála).

Kličkování z pruhu do pruhu

V případě zpomalení kvůli zúžení nebo z jiného důvodu je zbytečné přejíždět z pruhu do pruhu v domnění, že tím něco řidič získá. Každý pruh ucpané silnice má nějaký rytmus a když jeden stojí a druhý pomalu popojíždí, neznamená to, že se za chvíli situace neobrátí. Časově tak nic nezískáte, maximálně tak dvě nebo tři místa v koloně aut.

Podobně zbytečné je i kličkování v hustém provozu zejména ve městě. Bohužel je to ale často vyvoláno řidičem, který jede v jednom pruhu moc pomalu a nepřizpůsobuje svou rychlost proudu vozidel. Řidiči obvykle ví, jak jsou nastaveny intervaly semaforů a snaží se další zelenou plynule dojet. Ale když je k tomu potřeba rychlost kolem 60 km/h a někdo jede v jednom pruhu vesele 40 km/h (na které akceleroval předešlou minutu), vytváří na ostatní tlak a nervozita mezi řidiči roste. Ostatní pak kolem pomalého řidiče kličkují.

Pojďme si to tedy shrnout. Zbytečnému zpomalování dopravy se dá předejít především plynulou a velmi předvídatelnou jízdou, sledováním situace na silnici daleko před vámi a především něčím, co bychom mohli nazvat jako „spolupráce" s ostatními řidiči a nikoli „soupeření" o první místo.


Zdroj: Autoweb.cz
Popis: Magazín o autech