AUDI KLUB

Vymyslela Kjótské protokoly, tým vědců varujících před globálním oteplováním dovedla k Nobelově ceně za mír. Letos byla ekonomka a matematička Graciela Chichilnisky (71) v USA vyhlášena jako CEO roku za recept, jak vyčistit atmosféru od CO2 a ještě na tom vydělat.

Musíme přestat jíst maso. Maso nepotřebujeme. Produkce masa je zdrojem dvaceti pěti procent emisí CO2, to je víc než celý sektor dopravy. Jako jednotlivec toho moc nenaděláte, ale tlak sociální skupiny v tomto ohledu může být ohromný.




Přestože laik si globální oteplování spojuje hlavně se spalováním fosilních paliv, respektive obecněji s průmyslovou výrobou, k tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů přispívá třeba i to, jak často si na talíři dopřáváme maso. Živočišná výroba a chov hospodářských zvířat jsou totiž původci přibližně 15 procent všech emisí skleníkových plynů na naší planetě. To je více, než má na svědomí veškerá doprava na Zemi.


Lidé v zemích s největší spotřebou masa jsou ochotni si za něj připlácet speciální daň. Vyplývá to z průzkumu prestižní britské organizace Chatham House. Živočišná výroba totiž produkuje víc skleníkových plynů než letecká a silniční doprava dohromady. Podle výzkumníků ochota lidí zaplatit si za svou masitou „uhlíkovou stopu“ do budoucna dále poroste.

Lidé podle výzkumu masovou daň nijak výrazně neodmítají a v zásadě by souhlasili i s dalšími speciálními opatřeními, jako by bylo například více vegetariánských možností ve školních jídelnách nebo snížení dotací pro chovatele dobytka.

Spotřeba masa je pro životní prostředí náročnější než automobilová doprava. Chov hospodářských zvířat vyprodukuje 10 až 15 procent z celkového množství skleníkových plynů. A podle studie britského institutu se to bude ještě zhoršovat.

Před negativním vlivem spotřeby velkého množství masa na lidské zdraví varují také lékaři. Příliš mnoho živočišné svaloviny v našem jídelníčku může vést až k rakovině nebo cukrovce druhého typu (více čtěte zde).

Zdroj:

Švédové zvažují daň z masa, zelenina je prý strategičtější.

Expertní skupina tamní vlády se vážně zabývá teorií, zda by dražší masné produkty paradoxně nepomohly místním zemědělcům.

S návrhem přišla podle serveru Local.se iniciativa Švédské potravinové a environmentální informace, která upozorňuje, že chov hospodářských zvířat je mnohem méně efektivní, protože při rostlinné výrobě je ke stejnému objemu potravin potřeba jen desetina půdy, kterou jinak zabere živočišná produkce.

Ušetřená zemědělská plocha by se pak podle aktivistů mohla využít například při výrobě biopaliv nebo hnojiv. Daň by se měla vztahovat i na ryby.


To je jasné, ryba prdí a krká metan a zabere nejvíc místa na louce ....

Twl to je zase masírka, cpi se rejží a baklažánem a můžeš jezdit v houmwey ...