AUDI KLUB

Stát bude v rámci penzijní reformy více podporovat penzijní připojištění, fondy čekají vyšší vklady. Šéfové penzijních fondů novinku vítají, budou muset majetek klientů striktně oddělit od jmění akcionářů.

Penzijní fondy v Česku, ve kterých spoří 4,5 milionu lidí, čeká největší změna za jejich sedmnáctiletou existenci. Stát je chce zbavit povinnosti, aby garantovaly klientům, že nic neprodělají.

Jde o součást změn, které vláda připravuje v rámci penzijní reformy a které mají přimět Čechy k tomu, aby si více spořili na své stáří.

Dosavadní garance, že případné ztráty penzijního připojištění musí doplatit vlastník fondu, se zruší. Ministerstvo financí věří, že díky tomu budou mít fondy více volnosti, troufnou si více riskovat a ve výsledku přinesou střadatelům vyšší zhodnocení.

"Každý si ponese své riziko," říká náměstkyně ministra financí Klára Król, autorka nového zákona, který má jít v červnu do parlamentu v rámci penzijní reformy.

"Garance, že fond neprodělá, se musí zrušit, na tom se všichni shodli. Nikde jinde na světě neexistuje," dodala. Podle ní to bylo jedním z důvodů, proč tuzemské fondy vykazovaly v poslední době menší výnosy než v zahraničí.

Šéfové penzijních fondů novinku vítají, pro prezidenta jejich asociace Jiřího Rusnoka jde o příjemné překvapení. "Chtěli jsme to zrušit, ale úředníci na tom trvali," řekl Rusnok.

Fondy budou muset majetek klientů striktně oddělit od jmění akcionářů. Nebude tak již možné z peněz klientů čerpat peníze na reklamu nebo na zaplacení zprostředkovatelů, kteří hledají nové zákazníky.

Mění se také tabulka, podle které stát vyplácí příspěvky. Více dostanou ti, kteří hodně spoří. A naopak – kdo ukládá měsíčně méně než 300 korun, nedostane od státu nic. Maximální podporu získá ten, kdo spoří tisíc korun měsíčně, zatímco nyní byl strop na 500 korunách.

O tom, jak budou vypadat daňové úlevy, se podle náměstkyně Król ještě jedná, ale měly by zůstat "plus minus stejné"

Spoření na penzi bude méně výhodné

Koaliční vláda Bohuslava Sobotky opakovaně deklarovala, že v zájmu větší motivace lidí k tomu, aby si více spořili na penzi, hodlá zatraktivnit důchodové spoření se státní podporou. Avšak v legislativním návrhu, který ve čtvrtek schválil Senát, se to vládní koalici příliš nepovedlo.

Největší reálnou změnou pro 4,7 miliónu lidí, kteří si spoří na penzi v rámci takzvaného třetího důchodového pilíře, bude přesun nemalých finančních prostředků správcům penzijních fondů na úkor střadatelů.

Poslanci i senátoři totiž odsouhlasili pozměňovací návrh poslance a bývalého odborářského předáka Jaroslava Zavadila (ČSSD), který počítá s tím, že v případě transformovaných fondů, tedy u klasického penzijního připojištění, jež má stále téměř 4,4 miliónu lidí, vzroste roční úhrada fondu za správu z 0,6 na 0,8 procenta z celkové sumy peněz uložených v konkrétním fondu.

Na první pohled se může zdát, že jde o zanedbatelnou částku. Penzijní společnosti však nyní podle údajů ministerstva financí spravují v transformovaných fondech zhruba 330 miliard korun.

Pokud novelu obsahující i Zavadilův návrh podepíše i prezident Miloš Zeman, penzijní společnosti si z výnosů transformovaných fondů automaticky stáhnou jako poplatek za správu peněz přibližně 2,64 miliardy korun ročně, tedy o zhruba 660 miliónů korun více, než jim umožnují současná pravidla. O tuto částku si penzijní společnosti přilepší na úkor klientů.

Ze zhodnocení, jehož míra se dlouhodobě pohybuje jen mírně nad inflací – letos je to kolem jednoho procenta – si penzijní společnosti kromě poplatku za správu strhávají další peníze jako tzv. výkonnostní prémii. Zavadil navrhl snížení této odměny z 15 procent na 10 procent. To sice vypadá pro drobného střadatele jako částečná kompenzace, na druhou stranu to ale bude penzijní fondy ještě méně než dosud motivovat k dosahování slušných výnosů. Přitom díky vyššímu poplatku za obhospodařování aktiv budou mít zaručen přísun miliard i tehdy, pokud by jejich výkonnost byla nulová.