AUDI KLUB

Sniper - snipe - znamená anglicky sluka. Malý ptáček, který je pořád ve střehu a při letu provádí excelentní změny směru. Kdo dokázal ulovit sluku, dokázal ulovit cokoli jiného a byl velmi vážený ve společnosti.

Vojevůdci nicméně snipery dlouhou dobu příliš nevyužívali a kladli důraz spíše na palebnou sílu hordy mužů. Navíc střílení z krytu na ozbrojené vojáky bylo po dlouhou dobu považováno za nečestné a zbabělé ze strany protivníka.

Sejmi ho na dálku
Na rozvoji řemesla „ostřelování lidí na dálku“ se výrazně podepsal Leonardo da Vinci. Skvělý střelec, který vynalezl několik úprav pušek a experimentoval s prvními optikami, v roce 1520 při obléhání Florencie dokázal zasáhnout nepřátelské vojáky na vzdálenost 300 metrů vlastnoručně vyrobenou zbraní. Větší nasazení sólo střelců na likvidaci protivníka se objevilo při americké válce za nezávislost.
Tehdy proti řadám tupě postupujích Britů nasadili kolonisté lovce kožešin. Nejzásadnějším tahem velitelů ale bylo nasazování ostřelovačů jako likvidátorů vysokých důstojníků. Proslulého admirála Nelsona zabil jedním výstřelem voják z francouzské lodi Redoutable.
Ještě zásadnější byla rána jižanského ostřelovače ve válce Severu proti Jihu, který 1. července 1863 přímo na bojišti zabil u Gettysburgu generálmajora Johna F. Reynoldse, nejvyššího důstojníka Unie. Jeho smrt přivodila pád města. Jižani byli vůbec specialisté na „popravy“ vysokých generálů Unie. Jednou ranou skolili generála Lytla a vojáky pod velením generála Sedgwicka přesnou ranou do jeho hlavy přesvědčili, že 730 metrů pro ně není žádná vzdálenost.

Bílá smrt
První světová válka byla pro rozvoj ostřelovačského umění rozhodující. Přestože existovaly sekačky na lidi - kulomety, taktika ostřelovat důstojníky se pořád vyplácela. V té době a také z dnešního pohledu byl ale absolutní špičkou v umění „sejmi ho na dálku“ Fin Simo Häyhä přezdívaný „Bílá smrt“.
Během Zimní války, kdy Rusové napadli Finsko, přesněji od listopadu roku 1939 do března 1940, zklikvidoval 505 rudoarmějců. Lovec Rusů popravoval vojáky na čtyřset- až šestisetmetrové vzdálenosti, mnohdy s puškou bez optického hledí. Na své úlovky číhal v teplotách od -10 do -40 °C. Vyřadilo ho z provozu až těžké zranění, když ho do obličeje trefil jeden z ruských ostřelovačů tříštivou kulkou.
Ještě před tím, než Fin upadl do kómatu, stihl nepřítele zastřelit. Útok přežil a zemřel až v roce 2001 přirozenou smrtí. Větší nasazení snajperů ale přišlo s první světovou válkou, a to hlavně na straně Německa. Střelci vybaveni kvalitními německými puškami se stejně dobrými optikami byli cenění v době, kdy se válka přesunula do zákopů.

Frajer Zajcev
Další éra ostřelovačů nastala ve druhé světové válce. Legendárním se stal souboj mezi uralským lovcem Slavou Zajcevem a německým majorem Koningsem, šéfem berlínské ostřelovačské školy. Zajcev, který u Stalingradu svými přesnými zásahy deptal německé jednotky, dlouho nemohl „Berlíňana“ dostat. Nakonec se ze souboje stala prestižní záležitost.
Souboj ostřelovačských superstar nakonec vyhrál Zajcev. Britové museli své snajpery nasadit jako odpověď na první útoky německých střelců v Africe. Také Američané se v Pacifiku potýkali s dobře vyzbrojenými japonskými střelci ukrytými v korunách stromů.
Jakmile Američani zjistili jejich pozici, snažili se vše rozstřílet hromadnou palbou kulometů. Tu přežil sice málokdo, ale Japonci byli velmi houževnatí. Jeden z amerických vojáků vzpomíná: „Bylo to malé údolí. Vynořil se první Japonec. Zastřelil jsem ho asi na 200 metrů, vzápětí tam přiběhl další. Taky jsem ho zastřelil. Vršili se na sebe, až jich bylo dvacet sedm. Pak už nepřišel žádný.“

Jsme všude
Ostřelovače neměli protivníci nikdy v lásce. Boj muže proti muži byl fér, průměrný voják měl soucit s průměrným vojákem na protější straně, ale ostřelovači byli považováni za vrahy. Proto i po druhé světové válce chtěla široká veřejnost jednotky snajperů rozpustit. Vojenští velitelé už si tak jistí nebyli.
Po porážce Francouzů v jihovýchodní Asii a válce na Korejském poloostrově začaly boje ve Vietnamu, kde si zásadní roli zahrály jednotky zvláštního určení - rangers, zelené barety, výsadková vojska a k nim neodmyslitelně patřící střelci specialisté - snajpeři. Legendou a následně armádním instruktorem amerických snajperů se stal Carlos Hathcock.
Z výcviku vylučoval agresivní vojáky. Podle něho ostřelovač pátrá po svých obětech a jeho způsob boje lze pokládat za chladnokrevné vraždění. Proto musí nést odpovědnost za jejich smrt. Ostřelovači se účastnili i ruské agrese v Afghánistánu nebo při bojích na Balkáně. V chorvatských i srbských řadách bojovalo dost žen ostřelovaček.
Ostřelovače používali Britové i IRA. Britové vyslali s úspěchem snajpery do války o Falklandy. Stejně tak tomu bylo a je na Kavkaze, v Čečensku. Američani nasadili střelce při misích v Somálsku i do války v Zálivu, kdy vyškolení snajpeři zabíjeli posádky obrněných transportérů. Ostřelovači nechyběli ani při útoku na Irák. Nově mají snajpeři uplatnění i u policie, kde slouží u městských zásahových jednotek.

Chcete přežít?

100% zásah
Střílí se na malý mozek člověka. To je nervové centrum o velikosti tenisového míčku. Když zasažený nikam neodlítne, nemáchá rukama a jen se sesune bezvládně k zemi, je to stoprocentně smrtelný zásah.

Stopy nejsou
Každá zbraň má charakteristickou stopu, a pokud se střela rozloží na fragmenty, lze částečně poznat, co to bylo za střelu, ale nikdo není schopen poznat, ze které zbraně byla vystřelena.
Daktyloskopické stopy jsou na běžné střele, ale pokud se střela doslova rozprskne, tak žádné stopy nenajdete. Policie na místě nenajde ani nábojnice. Pokud někdo střílí z poloautomatické zbraně, vytáhne je až doma.

Střely 5. nebo i 6. generace
Jsou střely, které se po nárazu rozsypou na prášek, pak jsou to technologie chráněné, u kterých se podepisuje mlčenlivost do tří generací. Základem je ale to, že existují střely nadzvukové a podzvukové. U nadzvukových slyšíte výstřel, a když kulka prosviští kolem vás, tak i hvizd.

Vesta?
Neprůstřelné vesty - tedy takzvaná balistická ochrana - fungují 100% jen do určité ráže. Proti pistolím, samopalům se bránit lze, ale proti novodobým střelám nikdy. I člověk, který má vestu, je po zásahu odhozen rázovou vlnou a je v šoku, takže potřebuje pomoc.

Choďte v tričku
Pokud vás bude chtít někdo oddělat, nemáte moc šancí. Podle specialistů můžete počítat se 14 dny sledování vašich zvyků a stereotypů. Pokud jde o zneškodnění člověka na 100 až 150 metrů, není na to potřeba žádných zvláštních kvalit.
Dnešní střelivo je už natolik výkonné, že stačí se pouze trefit a šance na přežití člověka na odstřel je asi 5%. Případnému štěstí můžete pomoct například tím, že budete chodit jen v tričku. Pokud byste nezemřeli šokem z nárazu, roztrhání, tak je lepší nemít v ráně chuchvalce nějakého oblečení.

frantacech: dobrý!
...takovýho optimismu před spaním.....
Mám pro tebe testík.
Co takhle pojednání na téma a.p.s.v. ?

Jo před odsřelovačem se prostě hoši neschováme viz pan Mrázek a jiní .. Prej to tenkrát bylo ze 300 metrů,slušný..

APSV Asociace provozovatelů soukromého vysílání ???

OK2KGD

Obrana domova střelnou zbraní

Až příliš často čteme v odborném tisku doporučení, podle kterých palné zbraně jsou tou „nejlepší“ volbou pro obranu domova a pak už se ovšem jen velmi málo uvádí, co s nimi dělat, když už je jednou máme. Samozřejmě je tu doporučení, aby vlastník navštívil kvalifikovaného instruktora, ale už nic po tom, jak zůstat v situaci střetnutí naživu. Můžete si případně i koupit tu nejlepší zbraň, která je určena pro domácí obranu, ale ta pro vás nebude nic znamenat, použijete-li špatně.

Autor osobně pro domácí obranu dává přednost brokovnicím. Ne, neznamená to, že by brokovnice byla pro každého, ale dle zkušeností, kdybych už musel bojovat se zbraní ve svém domově, vzal bych si brokovnici. Bohužel, řada těch, kteří se rozhodli užívat brokovnic pro domácí obranu ve skutečnosti neví, jak na ni. Brokovnice, stejně jako kterákoliv palná zbraň pro obranu domova, má své výhody a nevýhody. Pochopení výhod brokovnic i jejich nevýhod vás učiní lépe připravenými, až nastane čas, bůh to nedopusť, že budete muset použít zbraň ve svém domově.

Toto je pak základním pravidlem taktického užití brokovnice pro ty, co se rozhodnou ozbrojit automatickou brokovnicí. I s těmito málo základy budete mnohem lépe vybaveni, přijde-li situace vyžadující užití síly a tato nabude vrchu.

Řada myšlenek zde uvedených může být také aplikována na krátké palné zbraně, ale zapamatujte si, že taktika je myšlená specificky na brokovnici či pušku, vzhledem k celkové délce těchto palných zbraní a vzhledem k faktu, že je předpoklad střelby od ramene.

SEZNÁMENÍ SE S PALNOU ZBRANÍ

Jak uvádí předchozí titul, řada lidí není seznámena se svou domácí obrannou palnou zbraní tím způsobem, aby s ní dokázali náležitě zacházet, jsou-li pod stresem nebo za šera. Musíte-li se dívat, kde je pojistka nebo závěr nebo závěsný řemen a zjistíte-li, že nedokážete s těmito body manipulovat i s očima zavřenýma, nejste pak dostatečně seznámeni se svou palnou zbraní a nemusíte využít její největší přednosti při boji.

Lokalizujte ovládací body zbraně a cvičte si často jejich používání. Dopracujte se až k tomu, kdy můžete nabíjet, natahovat a střílet i se zavřenýma očima. Vyvarujte se náhodného výstřelu a čistěte zbraň přesně podle patřičného postupu – i ve tmě nebo se zavřenýma očima. Může to znít poněkud extrémně, ale je to přesně to, co je i boj sám ….extrém jdoucí až do záhrobí.

Jakmile jste se seznámili se svou brokovnicí, dostáváte se k dalšímu kroku.

STŘELECKÉ POSTOJE (POZICE)

Zde bych chtěl uvést, že preferuji-li brokovnici pro svou domácí obranu, nemluvím tu o vaší zahradní pušce na plašení ptactva. Brokovnice na domácí obranu by měla být tak kompaktní, jak jen to zákon povoluje. Myšleno je tím 45,5 – 50 cm hlaveň s fixními mířidly. Zatímco „uříznuté“ pušky s pistolovou rukojetí jsou pohodlné, není pro příležitostného střelce jednoduché je ovládnout, tudíž je lepší ponechat je v rukou těch, kteří jsou zkušeni v jejich užívání.

Vzhledem k celkové značné délce brokovnice, zbraň vyžaduje, aby střelec ovládal řadu různých střeleckých pozic, navíc délka zbraně také hraje svou roli, když hovoříme o jejím skrývání a ukrývání.

Tvrzení, že dlouhou zbraň je snadnější vytrhnout z držení než krátkou palnou zbraň, je sporné. Je-li držena v patřičné pozici ve střehu, brokovnice poskytuje větší páku obránci než agresorovi.

Na počátku, si řekněme něco o patřičném postoji, střehu. Nemám rád to, co se společně nazývá „vysokým“ postojem. Raději dáváme přednost držet zbraň pažbou v rameni s ústím směřujícím dolů, do úrovně s koleny. Při všech taktických přesunech, vyjma při výstupu po schodišti, „konec pažby v rameni, ústí dolů“ je tím nejlepším způsobem nošení zbraně. Nejen že zbraň může dosáhnout cíle rychle, ale botka pažby vždy na rameni, umožní rychlou, přesnou střelbu na bod. Střelec nemá dostatečný čas zamířit patřičně, ale také nebude nucen střílet od boku.

Cvičte nošení zbraně tímto způsobem, ujistěte se, že je vybitá, cvičte míření na imaginární cíle v okolí vašeho domova. Uvidíte, že máte plnou kontrolu nad zbraní a že můžete dosáhnout cíle rychle, jednoduchým přemístěním ústí do úrovně cíle. Botka je vždy proti rameni, máte možnost namířit hlaveň dolů, pokud to čas dovoluje nebi rychle šlehnout výstřel přes mířidla. Když je botka zbraně v rameni, i rychlý výstřel je mnohem přesnější než výstřel od boku.

Jinou výhodou tohoto způsobu nošení je prevence proti možnosti, že by vám agresor mohl vytrhnout zbraň. Držíte-li zbraň tímto způsobem, máte nad ní vynikající kontrolu, a to i v případě, že ten špatný chlapík chytí zbraň za ústí. V tom případě, ustupte od něj a vypalte. Věřte mi, dokonce i když ho nezasáhnete, vyděsíte ho. Zapamatujte si, že překvapení při boji vám dává ostří a kdo útočí, vyhrává.

Druhou střeleckou pozicí, kterou byste měli zvládnout, je střelba od vašeho slabšího ramene. Potřeba užívání zbraně od slabšího ramene vyvstává tehdy, je-li silnější ruka zraněna nebo když otevíráte dveře, dlouhá zbraň vyžaduje, aby slabší rameno bylo užíváno často, častěji, když ji chcete patřičně skrýt. Např. nemůžete udělat pravou otočku skrze dveře se zbraní přitisknutou k pravému rameni. Na tuto vzdálenost, abyste zamezili tomu, že se odkryjete, měli byste mít zbraň zapřenou do levého ramene. Opět, cvičte zaměřování cílů se zbraní zapřenou do levého resp. Slabšího ramene.

Také zjistíte, že brokovnice s pohyblivým předpažím je někdy složité pálit z pravé pozice, jak lokty přicházejí do kontaktu se stěnou, což činí potíže zalícit bez vystavení sebe sama přicházející palbě. Když je to možné, zaujměte patřičný postoj, máte-li brokovnice s pump-action.

Také není od věci učit se jak střílet s vaší zbraní jednou rukou a také z pozic, které jsou nějak neobvyklé, včetně sedu, v kleče, klečíce zpoza rohů. Více později.

Také mějte na paměti vždy pohybovat ústím zbraně tam, kam jdou i vaše oči. Ústí by mělo být zaměřeno vždy tam, kam se koukáte. Pokud uslyšíte šramot za vámi, nedívejte se jen přes rameno, ale otočte celé tělo, dostaňte ústí do úrovně očí. Tímto způsobem, můžete ušetřit cenný reakční čas, který by vám chyběl k dosažení cíle.

Nacvičujte nejrůznější střelecké postoje, které budete užívat, a které jen pomohou seznámit se se zbraní, což bude jen přínosem až by nastal čas nutný k obraně vašeho života. „Účelem je být schopen střelby z tolika různých pozic … z kolika je to nutné. Flexibilita, to je to, o co tu jde“.

KRYTÍ A SKRÝVÁNÍ SE

Nic není více nepochopeno, než rozdíl mezi krytím a skrýváním se. Řada znalých autorů dělá neustálou chybu tím, že považují krytí a skrývání se za jednu a tu samou věc. Skutečnost je ovšem zcela jiná.

Jednoduše řečeno, krytí zamezuje průniku kulky. Jinými slovy, jste-li za krytem, jste zcela z dosahu efektu palby. Krytem by mohly být pneumatiky z automobilů, zeď, zemina v pytlích apod. Kryt, ve svém taktickém významu, je téměř neexistujícím prvkem v moderním obydlí nebo venkovském stavení. Krytí se za papundeklovými dveřmi, zastaví kulku asi stejně tak, jako kdybyste před sebou držel kousek alobalu.

Některé byty nabízejí kryty a tyto oblasti by měli být identifikovány a zapamatovány pro příští účely. Snad máte např. místnost oddělenou ocelovými protipožárními dveřmi, mezi chodbou a garáží. Nebo co takhle solidní dřevěné dveře? V mnoha případech i matrace může poskytnout kryt stejně jako solidní dřevěná knihovna plná knih. Když přemýšlíte o krytí, myslete na věci, kterými kulka projde jen s obtížemi.

Skrývání je to, co to slovo znamená. Jde o schování se , dokud nebudete mít příležitost využít výhodu taktické situace. Skrývání se nabízí ochranu před detekcí, dokud nejste připraveni na útok. Rohy, dveře, stoly, křesla apod., to jsou všechno druhy skrýší. Otypujte si oblasti ukrytí ve vašem domově. Nejenom, že tyto znalosti oceníte v okamžiku, kdy se budete chtít skrýt, ale také vás upozorní na místa, kde by se mohl váš protivník ukrývat! Tento druh vyhledávání úkrytů, vám dodá důležité ostří, když přijde čas….

K tomuto bodu tedy předpokládáme, že ovládáte svou obrannou brokovnici a že jste schopni střelby z různých pozic. Také už rozeznáváte rozdíly mezi krytím a skrýváním se a už znáte oblasti, kterých by jste mohli využít jak vy, tak i vaši protivníci. Ozbrojeni s tímto vtipem a zkušenostmi, můžete pokračovat k dalšímu kroku, kterým je schopnost pohybovat se přesně po svém domově.

ROHY A CHODBY

Je všeobecně jasné, že rohy a chodby nabízejí jak výhody, tak i nebezpečí. Využijete-li jich patřičně, poskytne vám výhodu, zatímco špatné využití může vést k neúspěchu.

Před tím, než zahnete za roh, použijte metodu „ rychlého mrknutí“, abyste zjistili, zda je cesta volná. Při provedení tohoto manévru stůjte dobře skrytí za rohem, a s brokovnicí v připraveném postoji, rychle mrkněte za roh, jen jedním okem, pak se co nejrychleji stáhněte za roh. Je-li cesta volná, zahněte za roh a pomalu se pohybujte podél zdí, dolů do haly, spíše se držíc po straně, vysuňte pušku od pravého ramene, ustupte od rohu a útočte, přičemž napřáhnete vedoucí paži. To limituje vystavení těla jako cíl, přičemž vám umožní relativně neodkrytý postoj, ze kterého můžete vypálit. Odkročení od rohu je důležité, protože nemůžete zdvihnout brokovnici do palebného postoje, a při tom stát přímo u zdi – bez odkroku a nezbytného odkrytí se.

Vchody jsou podobně úskočné. Nestůjte přímo před vchodem, chcete-li ho využít. Užijte „mrknutí“ za roh, pak vstupte dovnitř a vkročte, směřujte zbraň proti směru zamýšleného pohybu. Jinými slovy, pokud přicházíte vchodem a zamýšlíte jít doprava, mějte pušku u levého ramene. To umožní „mrknout“ a pohybovat se doprava, přičemž vystavujte jen levou stranu, je to lepší, odkrýváte-li jen levou stranu, než celé tělo.

Když dosáhnete zavřených dveří, stůjte na opačné straně od závěsu dveří, při otevírání dveří miřte směrem, kde jsou i závěsy dveří. Například – dveře s levostranným závěsem otevíráte zprava, kde je i klika, ale spíše než mít pušku v pravém rameni, ji mějte v levém. Opět, jak se dveře otevřou a vy vstoupíte do pokoje za nimi, je odkrytá jen vaše levá strana, nikoliv celé tělo. Tato taktika poskytuje útočníkovi jen velmi malý cíl bez toho, aby byl váš prostor a výhled nějak omezen.

Další opatření je snížit svou výšku. Většina lidí bude očekávat, že se někdo podívá zpoza rohu, ve výšce stojící postavy. Podvědomě, mají lidé tendenci dívat se na nebezpečí vstoje. Z tohoto důvodu, můžete získat značnou výhodu už jen tím, že budete vyhlížet níže než oponent očekává. Dřepnout a pak se dívat zpoza rohu je lepší než stát. Podobně, je nutné se naučit manipulovat puškou zpoza rohu jen zápěstím a rukou.

SCHODIŠTĚ

Schodiště jsou nebezpečná. Nutí vás se zcela odkrýt, bez dostatečného krytí a jste zcela bez dosahu oblastí, ve které se dá krýt. Chybí i dostatečný prostor pro manévrování. Z těchto důvodů jsou schodiště vynikající „vražednou zónou“. Je nutné si dávat při pohybu po schodišti zvláště pozor.

Při pohybu nahoru a dolů po schodišti, zvláště u dřevěných schodišť, se pohybujte u zábradlí. Nejen, že máte vyšší krytí, schodiště vrže, je to v místech prohnutí, uprostřed schodů. Vrzání schodů vás zcela diskoncentruje, jste-li v situaci, kdy je třeba pohybovat se potichu. Držte se tak nízko, jak je to jen možné, a zvláště buďte připraveni k útoku. Vedete-li střelbu po schodišti vzhůru, tiskněte se ke schodům, palte agresivně, jdete-li dolů, buďte co nejmenší a protiútočte! Snad bude překvapení a palebná síla na vaší straně a váš protivník nebude očekávat útok, poskytujíc vám tak výhodu.

Ve tmavém domě, vaše uši jsou mnohem důležitější než oči. Jsem-li si vědom reálného nebezpečí ve svém domově, vím jak se krýt a kam se ukrýt, je i pro mne osobně lepší, je-li tma.Ve svém domově, ve tmě, máte silnou výhodu nad svým protivníkem. Ve většině situací je obrana lepší hrou, než útok. Ale je-li vyžadována ofenzivní akce, neváhejte ji užít – brokovnice ve vašich rukou vám poskytne výhodu za těchto okolností.

Závěrem podotýkám, že obranná brokovnice by měla mít zásobník od šesti do osmi nábojů ( sedm až devět s jedním v komoře). Palebná síla k dispozici je silnou výhodou nad krátkou palnou zbraní. Na blízkou vzdálenost nemá žádná zbraň takový zastavující účinek. Nestřílejte na neozbrojeného útočníka a nestřílejte na utíkajícího útočníka. Zapamatujte si, že jediným důvodem ke střelbě je ohrožení vašeho života.

Máte-li brokovnici k ochraně vašeho domova, nemáte samo o sobě zajištěnou jeho bezpečnost. Brokovnice je velkým přínosem k ochraně domova a je-li správně použita, je relativně snadné ji užívat takticky, při tom mějte na paměti, že delší zbraně vyžadují zvláštní zacházení.

Taktika akční jízdy osobním vozem

Při záškodnické činnosti se mohou využívat i různé druhy vozidel. Proto je dobré se předem seznámit s taktickými postupy využití vozidla.

Časté cesty autem jsou nedílnou součástí práce zpravodajských agentů, špionů, detektivů i členů moderních diverzních komand. Pokud dojde k prozrazení jejich činnosti, bývají často sledováni a někdy dojde i k útoku přímo na silnici. Útočníci se často vybavují silným vozem, což pro ně při útoku znamená značnou taktickou výhodu. Laikovi by se pak mohlo zdát, že vybraná oběť se slabším nebo pomalejším vozem nemá prakticky žádnou šanci na únik. Existuje však velké množství knih a manuálů podrobně rozebírajících tuto tématiku. Na jejich tvorbě spolupracovali špičkoví agenti spolu se závodními řidiči a armádními psychology. Vznikl tak obsáhlý soubor různých pouček, rad a doporučení, které v konečném důsledku značně zvyšují šance řidiče slabšího vozu na únik před nepřítelem. Zde je popsáno několik nejúčinnějších technik, jak se pronásledovatelů zbavit.



Následující doporučení vám poradí, jak rozpoznat sledování cizím automobilem a jak mu uniknout.

1) Při projíždění křižovatky na červenou nebo při jízdě jednosměrnou ulicí v protisměru sledujte, zda jede někdo za vámi.

2) Při jízdě na dálnici vysokou rychlostí náhle prudce zabočte k výjezdu z dálnice.

3) Předstírejte zabočení , otočte automobil do protějšího směru a odjeďte .

4) Po zabočení za roh zajeďte ke kraji vozovky a zaparkujte. Všímejte si všech projíždějících automobilů.

5) Jeďte úzkými uličkami, prašnými silnicemi nebo i po chodníku.

6) Při jízdě pod dlouhým, nepřerušovaným mostem nenadále obraťte automobil do opačného směru a odjeďte tudy.

7) Požádejte přítele, aby jel někdy za vámi a pozoroval, zda nebýváte sledováni.



Taktika

Pokud zjistíte, že jste sledován a máte dostatečně výkonný vůz, můžete se pokusit pronásledovatelům ujet. Na rozdíl od vžitých představ nevěnujte přílišnou pozornost pronásledovatelům. Jeďte prostě co nejrychleji s maximálním soustředěním na jízdu. Nepřekračujte hranice svých možností, ale jeďte tak, aby jste nenabourali. Jistě nezaškodí občas mrknout do zpětného zrcátka ke sledování vývoje situace, ale neviste na něm očima. Pronásledovatelům buďto ujedete nebo ne. Větší nebezpečí při rychlé honičce pro vás v tu chvíli znamenají spíše nezúčastnění řidiči a překážky na silnici.

Při jízdě neustále problikávejte dálkovými světly, upozorníte tak na sebe vozidla před vámi. Nepočítejte s tím, že vám každý uhne hned z cesty, ale alespoň budou všichni upozorněni a vyhnete se tak úleku a nepředložených reakcí u řidičů, které velkou rychlostí předjíždíte. Pokud někdo spatří ve zpětném zrcátku blikající, kličkující auto, ženoucí se velkou rychlostí, pomyslí si něco o ožralých hazardérech. Přesto vám raději uhne z cesty, aby neriskoval poškození svého vozu.

Nikdy se nesnažte ujet na dálnici nebo rychlostní komunikaci. Pokud k honičce přece jen dojde, snažte se na nejbližší odbočce z dálnice vyjet. Při honičce na dálnici získáte snadno představu, že pronásledovatelům ujíždíte, jelikož se od nich vzdalujete. Většinou však mají spoustu času přivolat vysílačkou posily. Potom vás mohou překvapit další sledovací vozy, zátaras na dálnici nebo v případě policie i vrtulník, kterému již neuniknete.

Po opuštění dálnice jeďte do nepřehledných oblastí, kde vás pronásledovatelé snadno ztratí z dohledu i na kratší vzdálenost. Lesní serpentiny nebo zastavěné oblasti jsou přímo ideální. Nenechte se však strhnout vlastním vzrušením. Musíte řídit s chladnou hlavou, co největší rychlostí, ale jen do výše, kterou bezpečně zvládnete. Nebojte se při jízdě využívat celou šířku vozovky. Zejména před vjetím do zatáček najíždějte do protisměru až k levému okraji vozovky. Snížíte tak ostrost oblouku zatáčky a můžete ji projet větší rychlostí. Samozřejmostí však musí být výborný výhled přes celou zatáčku, aby nedošlo ke srážce s náhodně protijedoucím vozem, který jste eventuelně přehlédli. Nepřehledný terén vám často postaví do cesty nečekané překážky. To je třeba mít neustále na zřeteli. Pokud nabouráte, jsou vaše šance na únik nenávratně pryč.

Pokud se drží pronásledovatel stále za vámi, je třeba použít fintu. Nejlepší je, pokud si pro její provedení vyberete terén, který dobře znáte. Muže se vám podařit dojet k přejezdu, kde zrovna projíždí vlak. Prudkou akcelerací a projetím těsně před vlakem můžete pronásledovatele odříznout. Chce to však dokonalé načasování.

Podobná finta je dobře proveditelná na většině křižovatek, kde dáváte přednost. Nejlepší je hustší provoz, kde po vašem projetí nedovolí souvislá šňůra aut pronásledovatelům pokračovat za vámi. Pokud projedete těsně před přijíždějícím autem, může jeho řidič ztratit nervy a prudce brzdit. Svým stojícím vozem tak zablokuje křižovatku, což pronásledovatelům opět ztíží průjezd. Často však při tom dojde i k řetězové havárii a ohrožení životů nezúčastněných osob.

Další vynikající způsob odříznutí pronásledovatele je odbočení z hlavní silnice. Jedete klidně po hlavní silnici. Najednou nečekaně a prudce odbočíte bez blinkru doleva na vhodnou odbočku. Musíte to však provést těsně před přijíždějící auto v protisměru. To vlastně zabrání pronásledovatelům ve vašem následování. Samozřejmostí musí být opět dokonalé načasování, jelikož hrozí srážka s vozem jedoucím v protisměru. Po vjetí na odbočku prudce akcelerujte a snažte se co nejdříve zmizet z dohledu v některé z dalších postranních ulic. Neujíždějte přímou ulicí, ale co nejčastěji měňte směr a klikatě unikejte bočními ulicemi. Pokud vás pronásledovatelé ztratí z dohledu, máte vyhráno.

Pokud je hlavní ulice prázdná a nejede proti vám žádné auto v protisměru, použijte jiný trik. Musíte vhodnou odbočku z hlavní silnice v klidu přejet a po několika dalších metrech se prudce z vozem obrátit smykem, za pomocí ruční brzdy, do protisměru. Po tomto manévru rychle dojedeme zpět k odbočce, zatočíme do ní a zmizíme již popsaným způsobem.

Otočení smykem se nazývá:

"PAŠERÁCKÁ" OTOČKA DO PROTISMĚRU. Tento manévr umožňuje řidiči otočit vůz o 180° bez zastavení na silnici o šíři dvou jízdních pruhů. Je určena k výjezdu ze zablokované silnice a k úniku před pronásledovateli. Otočku do protisměru lze nejlépe provést s automobilem, který má automatické řazení a ruční brzdu. Jak na to?



1) jízda rychlostí cca 55 km/hod.

2) Pusťte plyn a strhněte volant doleva , a to o 1/4 až 1/2 otáčky. Přesně v tentýž okamžik silně zatáhněte za ruční bezpečnostní brzdu. Ten, kdo má ruční řazení, bude muset zároveň sešlápnout spojku.

3) Když se vůz otočí přibližně o 90°, uvolněte ruční brzdu, sešlápněte plyn a vraťte volant do původní polohy. Máte-li ruční řazení, budete muset vyšlápnout při přidávání plynu spojku.

4) Rychle odjeďte z ohrožené zóny.



Tento manévr se provádí lépe a snadněji, když vyřadíte z provozu západku ruční brzdy. Na ruční brzdě můžete přes uvolňovací tlačítko nalepit silnou izolepu. Při tomto typu otočky je nutné mít pneumatiky poněkud podhuštěné, jinak mohou prasknout. Také odstraňte z kol ozdobné krycí poklice, které by jinak odlétly.

Otočkou do protisměru se také opotřebovávají a trpí přední pneumatiky. Z tohoto důvodu se doporučuje naučit se tomuto manévru na automobilech z půjčovny. Jen je třeba vybrat si stejný nebo podobný typ vozu, jaký máte sami. Není snad nutné se zmiňovat o tom, že byste personálu půjčovny neměli říkat, k jakému účelu hodláte jejich vůz použít.



MECHANICKÉ ZÁBRANY

Pokud máte slabý vůz a nejste příliš dobrý řidič, nezbude vám nic jiného než vozidlo předem vybavit zařízením, které zabezpečí znemožnění pronásledování nebo vyřadí protivníkův vůz. Dále je uvedeno několik nejjednodušších systémů, které však překvapivě dobře fungují.

Ostré hroty – ze svého vozidla můžete na vozovku před pronásledovatele vysypat velké množství ostrých hrotů, které prorazí pronásledovatelům pneumatiky. Ideální jsou malí oceloví ježci (hvězdice), u kterých je v každé poloze nahoře jeden ostrý hrot. V nouzi však postačí i větší množství hřebíků, u kterých je také dobrá šance, že o ně vůz pronásledovatele píchne. Hroty nebo hřebíky můžete mít předem připraveny ve schránce pod vozem, odkud se vysypou po zatáhnutí táhla nebo je můžete prostě rukou vyhazovat ze střešního okna vašeho vozu. V žádném případě nevyhazujte ostny z bočních oken. Hrozí nebezpečí proražení vlastních pneumatik.

Dýmovnice – umísťujeme je drátem na "zahrádku" nebo zvláštní nosníky pod nárazníkem. Je dobré je předem zamaskovat za jiné předměty, aby nebudily pozornost při případné policejní silniční kontrole. Umístění a kamuflování se musí vybrat a provést velmi pečlivě, aby po jejich iniciaci nedošlo k požáru vozu. K odpálení použijeme spínač v kabině vozu. Vytvoří ze za vámi hustá clona kouře, která znemožní výhled pronásledovatelů. To je donutí snížit rychlost a pokud je clona použita před zatáčkou, může to vést i k jejich havárii.

Dálková světla – neuvěřitelně účinná věc, pokud je použita překvapivě. Můžeme je umístit na zadní část vozu nad nárazník nebo na zahrádku tak, aby po zapnutí svítily do očí vašich pronásledovatelů. Pro jejich utajení je však nejlepší umístění na malou sklopnou rampu za zadním sklem uvnitř vozu. V klidu je rampa sklopena naplocho a zakryta vhodným přehozem. Při pronásledování se rampa zvedne a při vhodné příležitosti se na pronásledovatele vychrlí mohutný proud světla. To vede k jejich naprostému oslnění a zastavení pronásledování, případně až k havárii. Je to vysoce účinná metoda v noci, ale dobře použitelná i ve dne.

Olej – Z připraveného a upevněného kanystru v kufru můžete na vozovku dírou v podlaze vychrlit několik litrů oleje. To pronásledovatelům znečistí pneumatiky, což přivodí smyk a havárii. Oleje však musí být opravdu dost.

Barva – Na pronásledovatele můžete pomocí trysky rozprašovat barvu. Ta jim po krátké chvíli začne zcela pokrývat přední sklo a tím znemožní výhled. Hodně záleží na výběru barvy. Musí mít nejlépe tmavý odstín s dobrou krycí schopností a přilnavostí. Jednoduché, levné, ale velmi účinné.



BEZPEČNOST VOZIDLA

I pokud nejste zrovna agent, přesto můžete být při jízdě autem sledován. Vaši pronásledovatelé mohou být například zločinci, plánující vaše přepadení. Zejména v dnešní době se množí zejména přepady obchodníků a podnikatelů.

Jak teroristé, tak i běžní silniční zločinci se chovají podle podobného vzoru jako dravá (lovící) zvířata - vždy si vytipují nejslabší kořist nebo nejsnadnější cíl a zaútočí. Tím, že budete dbát na bezpečnost a zabezpečení vozu, zvýšíte šanci na to, že si naleznou jiný objekt.



1) Měňte čas a trasu cesty do zaměstnání a domů. Nezavádějte si pevné zvyklosti.

2) Musíte přesně a podrobně znát oblast, kterou jezdíte.

3) Snažte se neuvíznout mezi vozidly v dopravní zácpě.

4) Parkujte vždy tak, abyste mohli rychle vyjet.

5) Nikdy nikomu nestavte.

6) Je-li to možné, jezděte po hlavních silnicích (ulicích).

7) Musíte vždy znát nejkratší cestu na policejní stanici, do nejbližší nemocnice a na vojenskou posádku.

8) Často kontrolujte dění kolem sebe ve zpětném zrcátku.

9) Informujte vždy někoho o cestě, trase a době příjezdu.

10) Dávejte si pozor na skupinky lidí (mužů) v jednotném oblečení (joggingové soupravy, montérky atd).

11) Nikdy nikomu nesvěřujte klíče.

12) Vyhýbejte se staveništím.

13) Mějte vždy nádrž alespoň z poloviny plnou.

14) Nikdy si nenajímejte řidiče. Řiďte sami.

15) Ponecháváte-li vůz bez dozoru, zkontrolujte před vyjetím poplašné zařízení.

16) Když uvidíte v blízkosti vozu podezřelé osoby, vyhněte se automobilu oklikou.

Udržujte si nenápadnost vzezření i chování. Samozřejmě ne každý se musí tolik obávat a starat o svou bezpečnost. Jiná situace je v Brně a jiná v Salvadoru. Musíte sami posoudit, jaké opatření právě váš případ vyžaduje.

Tento článek pochází z knihy "Záškodník".

Taktika policejního vyšetřování potenciálně nebezpečných osob


Bojová střelba - TAKTIKA A BOJOVÉ CHOVÁNÍ

Příručka přežití ve vězení - 1.díl

Jak se ubránit znásilnění...

Jak se ubránit znásilnění 2

Psychologie pouličního boje na nože

Jak se ubránit znásilnění...
To je obvzláště důležitý vědět pánové,všichni povinně přečíst!

tomu nerozumis, to je sem pastnute proto aby's vedel jake neprijemnosti mas ocekavat az se budes pokouse znasilnovat

Nikdy nevis, kdy se ti to muze hodit... jen si vzpomen na cervika s indulonou

Sun Tzu - The Art Of War
Krasne poctenicko.

kopíruj víc

Jasnacka, neboj, specialne pro tebe pripravim dalsi dil obrany proti znasilneni

Frantacech Děkuji, že jsi teď ostatním prozradil moje maskování atd:-)
Vím, odkud máš ty informace

Pozn: Na Sluky jsem chodil už jako malý kluk s dědou za soumraku, pak byly chráněné a nyní se zase loví, i když bych lovil něco většího a tmavšího, co není tak mrštné, ale páchá to veliké škody

sniper od ted jsi SLUKA

Nebo taky Schütze, že

ty ses snad z OK2KGD ? de OK1CGN...

Nejsem, je si to porad pamatuju, pac jsem k tomu v destvi pricuchl a do tohodle klubu jsem chodil. Pekny casy -- vsude bylo POZOR NEPRITEL NASLOUCHA!

aha ja mam koncesi uz pres 10 let a posledni dobou jezdim docela aktivne zavodit. je to parada. zvlast v lete narazit sud pod sirakem, ze spacaku pect burty a pritom se dovolat na druhej konec Evropy. docela me to bere

Zajímavý věci. Stejně nechápu jak mohl někdo někoho sejmout na 300m i víc bez hledí