AUDI KLUB

Koupil jsem si kufr. Pěkný, pevný s kolečky. Červený. Součástí kufru byl i kombinační zámek. Dojal mě nápis na obale nového výrobku.

Píšou tam: Allows airport security to open, inspect & relock your luggage. V překladu: Umožňuje bezpečnostním orgánům na letišti otevřít, prohlédnout a znovu uzamknout vaše zavazadlo.

Cože? Jak tomu mám rozumět? Znamená to, že zámek snad má nastavenou ještě nějakou další, univerzální kombinaci čísel, kterou jde otevřít

Při důkladnější prohlídce jsem si všiml otvoru pro klíč na spodní straně zámku (viz foto). Aha, takže čmuchalové na letišti zřejmě mají klíč, kterým si zámek prostě otevřou bez ohledu na kombinaci a bez toho, že by se vás ptali nebo vás o tom aspoň informovali. Je to úžasné. Mám z toho takový – jak to říct? - bezpečný pocit. Vidím teď, že žádný terorista nebude moci převážet v odbaveném zavazadle bombu ani nic špatného. Třeba šampón. Tedy za předpokladu, že si také koupí příslušný kufr s novým zámkem. V podstatě je ten terorista teď nahraný. Nemůže nic dělat. Starý kufr mu při pokusech vybuchl, nový lze koupit jedině se zámkem, který pro bezpečnostní orgány na letišti nepředstavuje překážku. Padla klec. Je bezpečno. Duha míru se klene a já mohu klidně cestovat vědom, že každý kufr v zavazadlovém prostoru, pokud je jištěný novým zámkem, je bezpečný. A to brzy budou všechny.

Čekám, že se tato inovace brzy promítne i do domovních zámků, a vůbec do všech zámků, co existují. Přímo na zámcích bude hrdě vyraženo „tento výrobek umožňuje bezpečnostním složkám státní moci volný přístup“. Jen si představte, jak bezpečno bude, když budete vědět, že dveře vašeho bytu, auta, trezoru, čehokoliv policejní orgány lehce otevřou, prošmejdí, pročmuchají a zase tiše zavřou, aniž by vás museli zdlouhavě žádat o klíč nebo – nedejbože o dovolení.

Tedy pravdu říci, oni to otevřou i teď, aniž by se vás ptali, ale alespoň to zatím neinzerovali. Jenže jak se časy mění, jsou stále drzejší úměrně s tím, jak jsme my, ostatní, stále více ovcemi. Dovolili jsme jim hodně. Poníženě se zouváme, ochotně si odepínáme pásek z kalhot před průchodem bezpečnostním rámem a s kalhoty v hrsti ťapkáme v ponožkách po špinavé podlaze. A jen doufáme, že se příliš nepotíme, že neděláme prudké pohyby, abychom nevzbudili pozornost Rambů v uniformách. Dalo se čekat, že půjdou dále. Kalhoty v hrsti a chůze v ponožkách ještě není dostatečně ponižující. Proto přišli se svlékacím skenerem. Zvedáme ruce nad hlavu, točíme se podle povelu v kabince a snažíme se nemyslet na to, jak jakési cizí oči pečlivě zkoumají každý detail na našem těle. Oči někoho, koho my sami nevidíme, nevíme, jak se jmenuje, ani jaká je jeho sexuální úchylka. Jak říkám, dalo se čekat, že půjdou dále. Zámek, který pro ně není překážka, je jen logickým dalším krokem.

Tiše a plíživě přichází naše bezpečnost. A s ní ještě něco. Jak to pojmenovat? Napsal jsem bezpečnost, ale není to bezpečnost. Dokonce to má k bezpečnosti velmi daleko. Je to spíše ohlávka. Okovy všudepřítomné státní moci. Po svlékacích skenerech na letišti přišli se zámky na zavazadla, které vlastně ani zámky nejsou, jen se tak tváří a ještě to hlásí do světa. Co bude příště? Cokoliv je napadne, protože jim to dovolíme. A o několika nápadech jsem už slyšel. Víte, že navrhují obojky pro každého cestujícího, které bude možno rádiem na dálku aktivovat, a které budou fungovat na principu paralyzeru? To není vtip. Skutečně se o tom uvažuje.

P.S. Přiložený kombinační zámek jsem hodil do koše a kufr budu zamykat masivním visacím zámkem určeným na garáže.

Pokial viem, generalny kluc obsahovalo aj slavne 128 byt sifrovanie zavedene uz vo Win98.

Měl jsi tam do té dírky narvat a zalomit zápalku. Ale pak bych si byl jist tím, že to nebudou otvírat bez tvého vědomí, ale pořádně tě proklepnou. A možná poletíš dalším spojem, ten svůj už nestihneš. No, je to o další důvod, proč nelétat.

Při každý cestě letadlem vzdoruji návalům zlosti a bezmoci z důvodů, které popisuješ.
Byrokrati museli mít druhé vánoce, když přišli první opatření po 11.září - mít neomezenou moc na důstojností jiných lidí, o tom se jim do té doby nesnilo ani v nejdivočejších snech.
A tak jsem taky "nadšen" pokaždý, když s páskem v jedné a s botama v druhé ruce procházím skenrem a hladinu adrenalinu mi snižuje jen pocit absolutního bezpečí. Obzvláště při vzpomínce na událost, kdy mi pár let po osudném útoku byly zabaveny dvě krabičky cigaret s odůvodněním, že se jedná o hořlavinu, ale litrovou lahev Martini, kterým jsem si krátil čekání na odlet a slavil nezabavení videokamery (10 EUR úplatek) jsem pronesl do letadla v zadní kapse kalhot.
Je to banda buzerantů, slušněji to vyjádřit nedokážu. Bohužel zcela bojkotovat leteckou dopravu pro většinu z nás není možné...