AUDI KLUB

O informační válce:

Globální informační prostor je dnes otřásán válkami. Agresivně se vnucuje jediný správný názor a traktováni události, překrucují se a zamlčují určitá fakta. Všichni jsme si zvykli na nálepkování a vytváření obrazu nepřítele. Vlady zemí, které zdá se, vždy apelovaly na hodnoty svobody slova, na volné šíření informace, jak jsme často slyšeli dříve, dnes se snaží bránit šíření objektivní informace. A jakýkoli jiný názor, rozdílný s jejích, prohlašují za nepřátelskou propagandu, se kterou je třeba bojovat, přičemž vyloženě nedemokratickými metody.



О migrační krizi:

Dnes, desítky tisíc migrantů se snaží integrovat do jiné společnosti. Přičemž nemají vzdělání, neumí řeč, neznají tradice, kulturu zemí, do kterých se stěhují. A původní obyvatelé podrážděně mluví o cizí naplavě, o zhoršení kriminální situace, o penězích, které se utrácí za utečence z rozpočtů postižených zemí. Samozřejmě, existuje hodně lidí, kteří soucítí s utečenci, chtějí jím pomoct. Otázka není o tom, jak jím pomoct. Otázka je o tom, jak to udělat, aniž by nebyly omezeny zájmy původních obyvatel těch zemí, do kterých se utečenci přesídlují.
Ale takový šokující, masový, neřízený střet různých životních kultur může přivést, dokonce už vede, k růstu nacionalismu a nesnášenlivosti, vzniku nepřetržitého konfliktu ve společnosti.



О podpoře terorismu:

Během posledních let se situace zhoršovala, počet bojovníků se zvětšoval, a zbraně, které se předávaly “umírněné opozici”, se ocitaly v rukou teroristů. Na jejích stranu přecházeli celými bandami za doprovodu “hudby a orchestru”. Problém není v nedostatku vojenského potenciálu, USA ho mají největší. Ale vždy je těžké hrát dvojí hru: s jedeními teroristy bojovat, a jiné používat, jako “beranidlo pro svržení nepohodlných režimů”.



O “umírněných” teroristech:

Není třeba hrát si se slovíčky a dělit teroristy na “umírněné” a neumírněné”. Chtělo by to pochopit, v čem je rozdíl. Asi, dle názorů některých specialistů, umírnění bandité v umírněném množství a jemným způsobem odřezávají lidem hlavy. V jádru, dnes vidíme opravdové klubko teroristických organizací. Ano, občas bojovníci “Islámského státu”, “Džabhat al-Nusry” a jiné různého druhu následníci a odštěpky Al-Kaidy dokonce bojují mezi sebou. Ale oni bojují za peníze, za přerozdělení peněz, za území, které je živí – za toto bojují, a ne kvůli ideologickým důvodům. Ale podstatu a metody mají stejné – teror, vraždy, přetvoření lidí ve vystrašenou, a poslušnou masu.



О sankčních válkách:

Realita dnešní globální ekonomiky – jsou obchodní a sankční války. Přičemž sankce se zneužívají, jako nástroj nečestné konkurence, který má za cíl vytlačit nebo úplně vyhodit z trhu soupeře. Jako příklad uvedu skutečnou epidemii pokut, mimo jiné i evropských společnosti ze strany Spojených států. Používají se vymyšlené záminky: tvrdě se postihují ti, kdo si dovolil porušit jednostranné americké sankce. Dovolím si položit otázku: “Chovají se tak ke spojencům?” Ne, tak se chovají k vazalům, kteří si dovolili chovat samostatně. A trestají je za špatné chování.



O zkouškách PRO:

Nedávno proběhly zkoušky PRO USA v Evropě. Znamená to, že když jsme oponovali naším americkým kolegům, měli jsme pravdu. Nejen nás, ale i celý svět se snažili zmást, a jestli říct jednoduše – klamali. Problém není v hypotetické íránské hrozbě, která nikdy nebyla. Problém je v pokusech narušit rovnováhu, změnit jí ve svůj prospěch takovým způsobem, aby nejen dominovat, ale mít možnost diktovat svoji vůli všem – i svým geopolitickým soupeřům, i svým spojencům. To je velmi nebezpečný scénář rozvoje pro všechny, dle mého názoru, i pro Spojené státy.



О činnosti Západu na Blízkém východě:

Mezinárodní společnost by se měla zamyslet: nebylo by na čase začít koordinovat svoje úsilí v zónách konfliktů s těmi lidmi, kteří tam žijí… Posledním, kdo se dozvídal o tom, co se děje, byli právě lidé, kteří žijí na Blízkém východě.



О operací Ruska v Sýrii:

Na základě žádosti oficiální vlády Sýrie o podpoře, přijali jsme rozhodnutí o začátku vojenské operace v této zemí. Ještě jednou zdůrazním – operace je naprosto legitimní. Jejím jediným cílem je pomoct k nastolení míru.



О uregulování konfliktu na Blízkém východě:

Co, dle našeho názoru, se musí udělat, aby podpořit dlouhodobé uregulování v regionu, jeho sociální, ekonomickou a politickou obnovu. Zabezpečit, a především osvobodit území Sýrie a Iráku od teroristů a nedovolit jím přemístit svoji aktivitu do jiných regionů. Pro tento účel je třeba spojit veškeré síly, regulérní armády Iráku a Sýrie, oddíly kurdské domobrany, různé opoziční skupiny, které jsou připravené vnést svůj reálný vklad v porážku teroristů. Zkoordinovat činnost regionálních a okolních zemí, bojujících s terorismem…



О politickém procesu v Sýrii:

Je zřejmé, že samotné vítězství nad teroristy nevyřeší všechny problémy. Ale vytvoří podmínky pro hlavní – pro začátek politického procesu za účastí všech zdravých, patrioticky naladěných sil syrské společnosti. Právě Syřané musí rozhodnout o svém osudu při výhradně korektní, uctivé pomoci mezinárodní společnosti, a ne pod tlakem zvenčí, cestou ultimatu, vydírání a hrozeb.





Přímý odkaz na youtube video

Putin našel takovou nabídku, klíč, který pomyslně odemyká vchod u nejsložitějších regionů planety. Je tu ovšem jedna potíž – klíč funguje pouze v tom případě, má-li „elitář“, se kterým vede rozhovor, vlastní mozek. Pokud mozek nemá (srovnej případ Janukovyče), pak postup, žel, nefunguje. Putin geniálně využívá jednu ze silných stránek americké strategie, obracejíce ji ve stránku slabou. Jak je všeobecně známo, Američané nikdy nesázejí na jednoho politika. V každé jednotlivé zemi drží jejich velvyslanec na vodítku hned několik politických sil, současně tak ovládá jak ty, co jsou u moci, tak opozici. Nejbližší je nám příklad Ukrajiny: Porošenko, Jaceňjuk, Turčinov, Ljaško – to jsou politici, kteří se navzájem nenávidí, konkurují si, ale všichni jsou řízeni od téhož stolu amerických diplomatů.

Takové schéma dovoluje Washingtonu zavčas zbavit se těch politiků, kteří se zdiskreditovali a umožňuje kdykoliv odstranit politika, který by chtěl hrát nezávislou hru. A navíc to skýtá možnost hrát zábavná divadelní představení s názvem „boj s korupcí“ a „výměna moci“, které se zvláště líbí naivním plebejcům, jež uvěřili v demokracii „Made in USA“.

V tomto americkém schématu je ovšem jedno slabé místo. Každý proamerický politik, jehož IQ je vyšší než číslo jeho bot, chápe, že s ním mohou kdykoliv „zamést“, i kdyby měl kdovíjaké „zásluhy“. Jednou bude stejně zbaven nakradených peněz a vydají ho na pospas davu. Tak totiž končí všichni bez rozdílu. Mubarak a Saddám Husajn také byli svého času velcí američtí přátelé.

A v ten krátký okamžik mezi pochopením nevyhnutelného a uskutečněním neodvratitelného, když elitář přichází k rozumu, objevuje se neopakovatelná možnost jak uniknout, často i se svou zemí. V ten sám moment se na scéně objevuje Putin s unikátním návrhem. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že i v případě naprosto minimální spolupráce s oficiální vládou konkrétní země, Putin nikdy nepracuje s opozicí. NIKDY. Za žádných okolností. I při naprosto minimálním přání spolupracovat s Kremlem to funguje doslova jako životní pojistka i pro úplné idioty (srovnej případ Janukovyče). Putin nenabízí peníze a spolupráce s Ruskem znamená, že elitář nezíská ani nemovitost v USA, ani zahraniční účty ani večírky s kokainem v Las Vegas, ale za to získá neocenitelnou věc – vyhlídku, že zůstane u moci.

Taková je nejen ruská strategie. Čína uplatňuje analogickou strategii v Africe, čímž přivádí USA k zuřivosti. A dnes, po demonstraci ruské síly v Sýrii, jsou dokonce i někteří velmi staří vazalové USA připraveni minimálně naslouchat ruským návrhům.

Přímý odkaz na youtube video



Přímý odkaz na youtube video


„Před padesáti lety mě leningradská ulice naučila jedno pravidlo: pokud je boj nevyhnutelný, je třeba udeřit jako první.“