Jste anonymní uživatel! Přihlásit se nebo Registrovat, Dnes je úterý, 12 listopadu 2019
Celkem je zde 15 lidí (13 přihlášených)
Nyní online
Přihlásit se /Registrovat
Přezdívka:
Heslo:
Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód
Opište kód::

Informace o serveru
Nejnovější: Vodnik
Uživatelů dnes: 10
Uživatelů včera: 3
Uživatelů celkem: 44 379
Online návštěvníků
Návštěvníků: 2
Uživatelů: 13
Celkem: 15

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

RunFlat

 

Poslední úprava: čtvrtek, zář 27, 2012 11:44 od Kriznik | Zobrazeno: 6 565x

RunFlat
Pneumatika navržená pro provoz při nízkém či nulovém tlaku, která umožní řidiči dojet i s poškozenou pneumatikou do bezpečí.

Historie
Hezkých pár desetiletí hledá gumárenský průmysl nejvhodnější řešení konstrukce pneumatiky, která by v případě defektu umožnila pokračovat v jizdě. Ani velký defekt by neměl přinutit řidiče měnit kolo s poškozenou pneumatikou na nebezpečných místech jako je tunel nebo zúžená vozovka.
Je ovšem třeba zajistit, aby se jízdní vlastnosti automobilu po rychlém úniku vzduchu z pneumatiky nikterak výrazně nezměnily. Automobilky by zase rády nabídly ve svých vozech mnohem větší prostor pro zavazadla, který lze doplnit místem po nepotřebném náhradním kole. Řada pneumatikářských firem už prezentovala svoje bezpečnostní pneumatiky, ale drtivá většina z těchto nových řešení neměla z různých důvodů šanci se prosadit. S bezpečnostní pneumatikou bez vnitřního tlaku by se mělo ujet aleaspoň do vzdálenosti 200km, aniž by se deformací zničila a jízda s ní byla riskantní. Největší nebezpečí hrozí bokům pneumatiky, které se odvalováním po hraně ráfku nadměrně zahřívají a mechanicky poškozují. Dalším úkolem bezpečnostní pneumatiky je zabránit, aby její patka vyskočila ze svého uložení v ráfku, protože automobil by se tak stal neřiditelným a tedy nebezpečným.

Vývoj
Za průkopníky bezpečnostních pneumatik je považována firma Goodyear, která udělala první pokusy. Tyto pneu později našli uplatnění v automobilovém sportu, kde měly zabránit často tragickým následkům totálního úniku vzduchu při vysokých rychlostech. Z této doby je znám systém Lifeguard, pracující na principu pneumatiky v pneumatice.
Na závodní dráze a později i u některých sériových vozů se objevil patent firmy Dunlop, který při poklesu tlaku v pneumatice zabraňoval vklouznutí její patky do lůžka ráfku. Na ráfku byly totiž vytvořeny obvodové prohlubně pro vnitřní okraje patky. Tento systém Denloc, zabraňoval rychlému zničení boků pneumatiky, takže nebylo problémem na ní ujet ještě kolem 30km.
Goodyear a Pirelli patentovaly společné řešení tzv. AH-ráfku s asymetrickým výstupkem po obvodě. Takové uspořádání způsobilo, že ocelové lanko v jádru patky ráfek sevřelo a patka do lůžka ráfku nemohla vklouznout. Některé bezpečnostní pneumatiky byly ještě vybaveny malými nádobkami s mazadlem, které při defektu snižovalo tření jejích boků.
Velmi slibné se zdálo řešení, se kterým přišla firma Continental. Základní rozdíl mezi konvenčním uspořádáním a novým provedením CTS (Continental Tyre System) spočíval v usazení pneumatiky s jinak provedenou patkou na zcela odlišně tvarovaném ráfku. Zatímco klasický způsob uchycení pneumatiky je vně ráfku, systém TSC předpokládal zavěšení pneumatiky z jeho vnitřní strany. Boky pneu se tak staly měkčími, jejeich deformace nebyla tak intenzivní, a protože hrana ráfku nepřišla do styku s boky pneumatiky, nemohla je mechanicky poškodit. Nový ráfek dostal ještě navíc ve střední části široký kruhový kotouč, sloužící jako opora pneumatiky při úplném úniku vzduchu. Tento systém se dnes používá jen u speciálních pancéřovaných vozů, jelikož je velice nákladný.
Do výbavy některých vozů se dostala pneumatika Goodyear s konstrukcí EMT (Extended Mobility Technology), která nevyžaduje žádné úpravy ráfku. Při výrobě této pneumatiky dochází k vystužení jejich boků jak z vnitřní, tak i z vnější strany speciálními kompozitovými materiály, aby se při poklesu tlaku boky nebortily a neničily. Použité vlasnosti mají obdobné vlastnosti jako pružina s progresivním účinkem. Tato tzv. samonosná pneumatika se již dostala nejen na sekundární trh, ale v USA i do prvovýroby. Její cena je asi o 20% vyšší nežli cena pneumatiky konvenční konsrtukce.
Samonosnou pneu vyvinula také firma Dunlop, neoznačuje ji však jako pneumatiku bezpečnostní, ale pneu s nouzovými dojezdovými vlastnostmi. Podle definice by měla i po totálním úniku vzduchu umožnit další jízdu do vzdálenosti 80 km rychlostí až 80 km/h. U této pneu se změnila pouze konstrukce v oblasti boků a ráfek kola není třeba měnit, proto o ní mají automobilisté velký zájem (asi 54 % dotázaných upřednostnilo tuto pneu před standartním provedením). Struktura a technologie této pneumatiky se nazývá DSST (Dunlop Self Supporting Technology).


Největší pozornost automobilek v Evropě je však upřena na systém PAX , který je patentem francouzského koncernu Michelin. PAX řeší opět spojení pneumatiky s ráfkem, které mimo bezpečnostní prvky přináší ještě další výhodné vlastnosti. Patka konstrukce nedrží na ráfku kola tlakem vzduchu uvnitř pneumatiky jak je běžné, ale její ukotvení je dáno mechanickými poměry v této oblasti. Ty zajišťují, že patka po defektu pneu ze svého místa nesklouzne. Kolo má navíc podpůrný prstenec, skrytý uvnitř pneumatiky, umožňující i po defektu pokračovat v jízdě do vzdálenosti 200 km rychlostí až 80 km/h. Kromě toho je u pneu tohoto systému odstraněna tzv. přechodová část, což je její zesílení mezi patkou a pružnými boky, která se při otáčení kola a při změně směru jízdy deformuje. Zvětšuje se tak valivý odpor, znamenající energetickou ztrátu a tedy i vyšší spotřebu paliva. Odstranění přechodové zóny pneumatiky dovoluje výrazně snížit výšku jejích boků, takže se nabízí možnost zvětšit průměr kola a do vzniklého prostoru umístit rozměrnější brzdy. Pro kola systému PAX je charakteristická jejich asymetrie, kterou vyžaduje nasazení podpůrného neděleného polyuretanového prstence. Součástí systému PAX je zařízení kontrolující tlak v pneumatice, aby byl řidič o poklesu tlaku informován a jízdu přizpůsobil. Tento moderní systém najdeme nejen u řady studií, ale už se objevil u Renaultu Scénic a luxusních vozů, vyráběných v menších sériích (Rolls-Royce, Phantom, Audi A8).
Ukazuje se, že PAX je zajímavý i pro další výrobce, a tak se k jeho vývoji připojila firma Pirelli, přinášející zkušenosti s řešením svého projektu Total Mobility.

Budoucnost
Další vývoj bezpečností pneumatiky má podpořit společný podnik Michelinu a Goodyearu (včetně Dunlopu). Do tohoto partnerství vkládá Goodyear jak patenty EMT , tak systém kontroly tlaku. Tito tři králové pneumatik z Francie, Itálie a USA se budou na vývoji nového standardu v oblasti společně podílet, společně podporovat jeho prodej a vytváření servisní sítě, nicméně i nadále zůstanou konkurenty se svými vlastními značkovými výrobky.

Historie v číslech
1948
Dunlop představil bezdušovou pneumatiku s umělou samotěsnící vrstvou na vnitřní straně pneumatiky. Tato vrstva chrání před únikem vzduchu v případě poškození pneumatiky. S rokem 1954, se zdokonalením těsnícího materiálu byl počet propíchnutých pneumatik snížen z jedné na 16.000mil s pneumatikou s duší na jednu na 80.000mil při bezdušových pneumatikách.
1959 Dunlop představil první pneumatiku (RS5), slučující hustý lamelový dezén, nulonový nárazník (pro pevnost a odolnost ve vysokých rychlostech) a bezpečné ramena pneumatiky vyvinuté v Německu.
1962 – 1964 Technické oddělení Dunlop objevilo do té doby neprozkoumaný jev - aquaplaning . Předvedení tohoto fenoménu způsobilo světovou senzaci a vysloužilo Dunlopu mnoho ocenění. Následné patentování vzorku (představeného jako SP 68) zabezpečilo to, že všechen další vývoj vzorů dezénu pneumatik byl orientován na velikost kontaktní plochy s vozovkou. Hustota lamel dezénu byla dramaticky zvýšena a nový prvek - známý pod jménem „aquajets!“. Tento je možné popsat jako tunely v bočních okrajích běhouna pneumatiky, které umožňují odvod vody do stran.
1972 Světová novinka: Dunlop vyprofiloval první pneumatiky 60-kové série s ocelovým nárazníkem.
1973 Světová inovace: Dunlop spustil do výroby DENOVO, první bezpečnostní systém. Nastala změna legislatívy, umožňující tento systém běžně používat a s rokem 1973 byly pneumatiky v tomto provedení jako prvovýroba pro Mini 1275GT.
1979 Dunlop představil Denloc – blokovací systém patky pneumatiky, jako integrovaná součást systému DENOVO 2.
1983 Dunlop představil TD/Denloc bezpečnostní systém.
1994 Světová inovace: Dunlop představil první ultralehkou konstrukci pneumatiky. Snížila se tak hmostnost vozidla o přibližně 12 kg. Vývoj systému prenamentní mobility (IMS) jako náhrady rezervního kola – v případě propíchnutí pneumatiky je do pneumatiky vstříknuta latexová směs, které průraz zacelí.
1997 Dunlop představil vysokovýkonnou pneumatiku SP Sport 9000 s úplně novou technologii dezénu.
1998 Vyvinutí pneumatiky DSST – samopodpůrná pneumatika odvozená od bezpečnostní pneumatiky.
1999 Je představen systém monitorování pneumatiky, WARNAIR. Warnair systém rychle zachytí ztrátu tlaku v pneumatice a ridiči je problém signalizován vizuálně nebo zvukově.
2002 Dunlop představil technologii 3S. Inovovaný, asymetrický, trojzónový běhoun je základem pneumatík, vyvinutých pro rovnoměrné spojení tichého provozu, sportovní jízdy a bezpečnosti.

 


zdroj: www.apneu.cz, internet

 


témata: SIT , PAX (Michelin), EMT (GoodYear), RFT (Bridgestone), PTM (Pirreli), DSST (Dunlop), ContiSupportRing ,SSR (Continental),

 

AUDIKLUB.cz | AUDI KLUB - Vše co potřebujete vědět o vozech značky AUDI
Veškeré příspěvky vyjadřují názory a přesvědčení každého autora. Bez souhlasu autora je zakázáno příspěvky a články šířit, kopírovat nebo jinak zveřejňovat.
K odběru novinek použijte dle libosti: RSS 0.91 - 0.92 - 2.0 nebo Atom.
© 2006 - 2018 Audiklub.cz / Kontakt: Soukromá zpráva nebo email