Čtyřdobý zážehový motor
Většina současných i minulých automobilů používá klasický čtyřdobý zážehový motor, vyvinutý v devatenáctém století. Palivem bývá většinou benzín, ale tyto motory mohou po úpravě spalovat také alkohol nebo plyn (LPG
, CNG
).

Čtyřdobý (čtyřtaktní) motor má čtyři základní fáze činnosti:
Sání - do válce je nasávána směs vzduchu s palivem, píst se pohybuje dolů.
Komprese - píst se pohybuje vzhůru a stlačuje zápalnou směs paliva se vzduchem.
Expanze - stlačená směs je zapálena zapalovací svíčkou, exploduje a svým roztahováním tlačí píst dolů.
Výfuk - spaliny jsou vytlačeny z válce, píst se pohybuje nahoru.

Zápalná směs se dříve připravovala v karburátorech, novější motory používají vstřikování paliva. Vstřikování může být nepřímé (do sacího potrubí) nebo přímé (rovnou do válce). Motor používá pro otvírání a zavírání sacího a výfukového kanálu ventily, ovládané vačkovými hřídely. Existovaly také motory se šoupátkovým rozvodem (např. systém Knight).

Na animovaném obrázku je kapalinou chlazený čtyřdobý zážehový motor s ventilovým rozvodem DOHC
, má dva vačkové hřídele v hlavě motoru, jeden ovládá sací a druhý výfukové ventily.
typy ventilových rozvodů
Následující obrázek ukazuje různé varianty ventilového rozvodu. Tři základní rozvody jsou OHC
, OHV
a SV
. Nejmodernější OHC
(=OverHead Camshaft) má ventily řízené vačkovým hřídelem v hlavě motoru. Někdy bývá označován SOHC (=Single OverHead Camshaft), jeho verze se dvěma vačkovými hřídeli se označuje DOHC
(=Double OverHead Camshaft) nebo 2xOHC. Ventilový rozvod OHV
(=OverHead Valves) má vačkový hřídel v bloku motoru a visuté ventily (v hlavě) ovládá pomocí zdvihátek a vahadel. Posledním typem rozvodu je SV
(=Side Valve), ten se dnes již nepoužívá. Měl stojaté ventily v bloku motoru a neumožňoval dosažení vyššího stupně komprese, takže motor nebyl schopen dosáhnout vyššího výkonu. Na obrázku je vždy žlutý vačkový hřídel (V.H.), modrý ventilový rozvod, červený spalovací prostor a zelená zapalovací svíčka.

U starších motorů se také používala kombinace rozvodů OHV
a SV
, kdy sací ventily byly v hlavě a výfukové v bloku motoru. Tento rozvod býval označován IOE nebo motor s F-hlavou.
Klasický ventilový rozvod používá pro otevření venlilu vačku a pro jeho uzavření vinutou pružinu. Desmodromický rozvod měl ventily otevírané i zavírané vynuceně mechanicky bez pružin, tento rozvod používaly některé závodní motory. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století používaly některé motory automatické sací ventily, otevírané podtlakem při sání, nebyly ovládány vačkami. Jejich použití bylo omezeno na pomaluběžné málo výkonné motory. Moderní závodní motory ve formuli 1 používají ventily zavírané pneumaticky a ne pružinami. U pneumaticky zavíraných ventilů lze dosáhnout podstatně vyšších otáček.
témata: Wankel
, Vznětový motor
, Dvoudobý zážehový motor
, OHC
, DOHC
, OHV
, SV
, Desmodromický rozvod
, Kompresní poměr
, Kompresní prostor