Vláda má obavu, že toho lidé už mají dost. Proto vytáhla antikomunistickou kartu
Jak hodnotíte situaci v ČR v polovině února?
Nikdo nepochybuje o tom, že česká společnost je v ekonomické, politické, ale i společenské krizi. Krize je tu všudypřítomná, ať už jde o problémy lidí se zaměstnáním, s cenami bydlení, energie, vody, tepla, s cenou vyžadovanou za lékařské služby, které mají být podle Ústavy ČR bezplatné, neustálým tlakem na to, aby se platilo na školy apod. Krize politická je tu také, je tu krize vládnutí. Jsme svědky amatérských rozhodnutí, či rozhodnutí, za kterými stojí korupce, rozhodnutí ovlivněných obrovským lobbingem. Existuje i společenská krize, protože jak Topolánkova, tak i současná vláda rozdělily uměle společnost, a využívají hesla »Rozděl a panuj« k tomu, aby mohly ještě více zatížit občany, kteří sice žádnou krizi nezavinili, ale na jejichž úkor se má řešit. Krize je příliš hluboká a vláda má obavu z toho, že lidé toho už mají dost. Proto jako obvykle vytáhla antikomunistickou kartu. A ještě v tak hloupé podobě, kdy předsedové a někteří poslanci koaličních klubů opsali návrh zákona z roku 2008 i s chybami. Jindy by jim to organizační výbor sněmovny vrátil s tím, aby chyby opravili. Silou 118 hlasů si návrh zařadili na program schůze sněmovny a začali projednávat. Vědomi si vlastních chyb, přistoupili na prodloužení doby k projednávání na 90 dnů. Nechtějí ji však využít k opravě chyb, falešným tématem chtějí zastírat skutečné problémy české společnosti.
Copak to lidé nevnímají?
Byl jsem v pondělí ve svém volebním obvodě. Tohle občany opravdu nezajímá. Zajímá je, jestli budou mít na nájem, na zaplacení půjček např. na zajištění bydlení, zajímalo je, jak bude organizována jejich lékařská péče při případných hromadných výpovědích lékařů. Rozdělením společnosti došlo k tomu, že lidé nevědí, jestli za krizi ve zdravotnictví může vláda nebo lékaři, kteří podávali výpovědi. Já tvrdím, že vláda chce využít výpovědí lékařů, aby zmenšila standard zdravotní péče, zejména jeho místní dostupnost.
Vraťme se ještě k projednávání tzv. návrhu zákona o protikomunistickém odboji ve sněmovně. Koalice se už nechala slyšet, že prvním cílem je schválit tento zákon a druhým krokem bude zakázání KSČM.
To je jejich cíl. My jsme takticky nepostupovali zcela správným způsobem. Toto téma je emotivní a někteří poslanci naší strany, ale i z jiných stran, nejsou schopni emoce udržet. My jsme jim umožnili emotivní přestřelku, která nemá nic společného se samotným projednáváním zákona. KSČM existuje 21 let, za celou dobu svého působení nikdy neporušila zákon, Ústavu ČR, má nejdemokratičtější stanovy v ČR. A vede se debata o tom, jako by KSČM odpovídala za věci, které se staly před 60 lety. Za ty nenese a nemůže za ně nést odpovědnost. Současné vládnoucí strany chtějí touto debatou odvést pozornost od svých kroků. Naše taktika neodpovídala tomu, jakým způsobem jsme se měli chovat k projednávanému bodu. Podle mého soudu stačilo ve sněmovně jedno vyjádření za klub. K tomu, žel, nedošlo.
Návrh Štětinovy senátní komise na rozpuštění KSČM leží na vládě už několik měsíců. Teď aktuálně hrozí, že se tím bude kabinet zabývat. Mohla by být KSČM skutečně zakázána?
Tato vláda je nevyzpytatelná. Takový návrh může vláda projednat a předložit ho Nejvyššímu správnímu soudu. Obecně připomínám nejen našim občanům, ale i vládě ČR: Členové KSČM se nebojí. Nic nespáchali, postupují v souladu s Ústavou ČR. A pokud vláda předloží tento návrh Nejvyššímu správnímu soudu, musí si uvědomit, že se budeme právně bránit. A nejen v České republice. Takto postupovala v 90. letech vláda turecká. Zakázala socialistickou a komunistickou stranu. Obě strany obnovily svou činnost na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a turecká vláda se rozsudku musela podřídit. Jsem odhodlán napsat vysvětlující článek o tomto rozsudku ve věci KS Turecka, která mj. dostala zadostiučinění – kromě náhrady škody, které jí Evropský soud pro lidská práva přisoudil ve výši tří milionů euro.
Pokud si chce česká vláda udělat v Evropě ostudu, nechť takovým způsobem postupuje. Já to také vnímám jako pokus o laciné zbavení se opozice. Podle mne za celou kauzou stojí ti, kteří mají nejvíc máslo na hlavě, podle českého přísloví »Poturčenci horší Turka« si kompenzují své vlastní činy z období do listopadu 1989.
Poslední rozhovor jsme spolu dělali v předvánočním týdnu. Ke kauze ministra životního prostředí Pavla Drobila, odposlechů politiků firmou ABL, přibyla kauza ministra obrany Alexandra Vondry. Nevím proč, ale mám pocit, že zamlžování skutečnosti je obrovské, časem problém nějak vyšumí a jede se dál. Není to tak?
Podstata krize vládnutí je v tom, že tato vláda je koalicí korupční, nikoli protikorupční, jak se sama nazývá. Je to přesně podle hesla: »Zloděj volá, chyťte zloděje«. Udělila azyl bývalému ukrajinskému ministrovi hospodářství Bohdanu Danylyšynovi, který je na Ukrajině stíhán za zneužívání ministerských pravomocí, byl zatčen v ČR podle mezinárodního zatykače, jehož podkladem je korupce a zneužívání pravomocí. To, že jsme si udělali mezinárodní ostudu, že jsou demonstrace před českou ambasádou v Kyjevě, je realita. Jen v ČR se o tom nesmí mluvit a veřejnoprávní média o tom neinformují. Fakt, že Nečasova vláda je korupční, ukazuje, v jakých kauzách se objevují její jednotliví členové. Pokud jsme mluvili již o odvolaném ministru Drobilovi, nevím, jak jeho kauza dopadne, ale faktem je, že ten, kdo na ni upozornil, nedostal zpět své místo a rozhodnutí exministra o tom, že je vyhozen, platí.
Jde-li o ministra obrany Alexandra Vondru, ten není schopen vysvětlit ani to, jak je možné vyplatit za audiovizuální služby v čase českého předsednictví EU 525 milionů korun, jak upřesňuje podání ministerstva financí. To přece není žádná umělá kauza. To je věc zjištěná v bankovní sféře a finančně analytickým útvarem ministerstva financí. Není to nic, co by otevřela opozice, byla dohledána i podle nedokonalých, ale existujících pravidel pro odhalování korupce. Bankovní sféra přece dohledala, že tyto prostředky plynou z účtu vlády ČR, úřadu bývalého vicepremiéra pro Evropu. Doufám, že orgány činné v trestním řízení budou důsledné a vyšetří, jak je možné, že takové prostředky byly vyplaceny. A bude se rozhodovat také o tom, zda ti, kteří situaci vysvětlovali, ať už jde o Alexandra Vondru nebo premiéra Petra Nečase, nelhali občanům ČR. Protože lež, kterou použili pro zakrývání situace, je podle mě jasnou ukázkou toho, že vůbec neříkají lidem pravdu. A ministr Vondra si člověka, který zařizoval tyto zakázky v kabinetu vicepremiéra pro Evropu, vzal jako šéfa akvizic ministerstva obrany. Doufám, že tento člověk, který byl schopen rozházet za audiovizuální prostředky v době našeho předsednictví za půl roku půl miliardy, nebude mít delší dobu možnost rozhodovat o akvizicích v nákupech armády o objemu 20-30 miliard korun. Jak by ty zakázky vypadaly?
A pokud jde o kauzu ministra dopravy Víta Bárty, respektive jím v minulosti vedené detektivní agentury ABL?
Upozorňoval jsem na to, ale vládní koalice nereagovala. Znovu se ptám – je možné, aby soukromá detektivní agentura, která se zabývá ochranou osob a majetku, měla větší práva a možnosti, než mají státní orgány? Tedy než policie či BIS? Je pravda, že v ČR si může odposlechy nasadit soukromá firma bez souhlasu státního zástupce a soudu? Privatizovali jsme státní moc? Tak daleko jsme po 21 letech došli? Nejenže je tu více než bilion dluhů, které udělaly polistopadové vlády, ale dospěli jsme dokonce tak daleko, že tu státní moc nefunguje a nahrazují ji jakési bezpečnostní agentury, které manipulují informacemi. Musel bych mluvit i o tom, co se odehrává ve sněmovně a o sporu mezi ústavními institucemi. Už jsem o tom informoval Haló noviny. Ještě jsem nezažil, aby za normálních okolností stát žaloval stát. Aby Nejvyšší kontrolní úřad žaloval u soudu Poslaneckou sněmovnu, že nemá právo kontrolovat. Je tady opravdu jakýsi subjekt, který nepodléhá žádné kontrole? Neplatí ústavní princip, že veškerá moc pochází z lidu? Že tu neexistuje místo, kam by občané ČR nesměli? To prezident NKÚ František Dohnal nemůže myslet vážně. Zvažuji, zda samotné podání NKÚ není nejen zmatečné, ale zda není také podáním, které naplňuje skutkové znaky trestného činu neposkytnutí součinnosti. To jsou vážné věci, pravděpodobně zakryty tím, že sněmovna bude projednávat jakýsi zákon, který nemá se současnou dobou nic společného.
Když jsme mluvili o korupci – není smutné, že ten, kdo na ni upozorní, na to sám často doplatí? Není třeba to právně lépe ošetřit?
Za to, že člověk splní svou občanskou povinnost, tj. že upozorní na to, že někde mohl být spáchán trestný čin, nemůže být potrestán. Problém je však v exekutivě. Zákon na to existuje, ale aplikují ho lidé, kteří jsou korupcí postiženi a ti, kteří si myslí, že když po sobě zametou stopy, vyhodí nepohodlné lidi, postih je nedoběhne. Pravděpodobně mají zkušenosti z minulosti, ale tentokrát to konkrétního ministra doběhlo.
KSČM opakovaně vyzývala zástupce lékařů, odborů, ministra zdravotnictví i premiéra, aby se v zájmu pacientů co nejrychleji dohodli. Ve chvíli, kdy spolu hovoříme, se zdá, že by lékaři se svými požadavky mohli uspět. Nespokojenost s platy vyjádřili už také policisté nebo hasiči. Nehrozí řetězová reakce lidí placených ze státních peněz?
Je to důsledek neschopnosti vlády reagovat na první protest občanů v září. Přestože vláda věděla o chystaném protestu, připravila státní rozpočet, který neodpovídá potřebám ČR. Učinila škrty ve výdajích na mzdách těch, kteří krizi nezpůsobili. Žádné opatření na straně příjmů, tzn. bankovního sektoru a nadnárodních korporací. Dokonce neřešili na příjmové stránce ani subjekty, které mají vliv na rozhodování ve velkých firmách. Je zbytečné mluvit o samotných platech manažerů, které jsou zcela odtržené od reálných mezd. Ale nezrušili jsme ani tzv. zastropování sociálního a zdravotního pojištění takových platů manažerů, kde pokud bychom mluvili o jejich velké odpovědnosti, jak rádi říkají, tak musíme konstatovat, že pokud tuto odpovědnost neunesou, nic se jim nestane, nebo dokonce odcházejí se zlatým padákem. Ale státní rozpočet není dostatečně naplňován. Vláda neříkala, jak zabrání tomu, aby velké prostředky neodcházely jako transfer zisku do zahraničí – jde mnohem více než o 100 miliard korun ročně. Ani to nebyla schopna dohodnout se zaměstnavateli. Neřešila ani zvýšení zaměstnanosti, aby nebylo třeba vyplácet tak velké podpory. Neudělala nic pro zvýšení odbytu v zahraničí. Naopak. Na ministerstvu zahraničí je největší čistka, schopní odborníci jsou vyhazováni, ruší se obchodní zastupitelství. Pravděpodobně jde o to, aby lidé, kteří něco vědí, nemohli zařídit pro české firmy zakázky. A stejně, jako na počátku 90. let, uvolňujeme trh pro jiné. V čím zájmu se tak děje, je otázka, na kterou nikdo nechce odpovědět.
Samotné škrty nezajišťují stabilitu státního rozpočtu, nezaručují ani snížení dluhu ČR a vedou jen k prohloubení krize. Je logické, že se ozývají další předtím rozdělené skupiny zaměstnanců. Vláda věděla, že protestují lékaři, záchranáři, policisté. Jsem přesvědčen o tom, že se přihlásí další skupiny obyvatelstva, až si uvědomí, o kolik jim byla skutečně snížena mzda, o kolik se jim zvýšily ceny za bydlení, za energie, vodné a stočné. A do toho vláda připravuje zvýšení dolní sazby DPH, které má zvýšit cenu základních potravin a léků. Koalice si nemůže myslet, že lidé vydrží vše. Jestliže v ČR tvoří nájem polovinu středního platu, což je vysoko nad tím, kolik činí nájmy za našimi hranicemi na západ a na jih (jestliže tam náklady na bydlení dosahují kolem 25 procent středních příjmů), u nás je to už dávno za hranou únosnosti.
Podle únorového průzkumu preferencí STEM by sice stále zvítězila opozice ČSSD a KSČM, získala by 105 křesel ve sněmovně, ČSSD by stejně jako v lednu měla 81 poslanců, ale KSČM by si z 32 pohoršila na 24 křesel. Vládní strany by si naopak polepšily. A to díky TOP 09 a Věcem veřejným, z nich každá by měla o čtyři mandáty víc než v lednu. Nemělo by to být vzhledem ke stále většímu odírání většiny lidí právě naopak? Jednak jde o průzkum, a nikoli o výsledek voleb, ale je jasné, že zpožďování společenského vědomí za bytím je běžná záležitost. Dokud lidé opravu nepocítí kroky vlády na vlastní kapse, nemusejí si to uvědomit. Samotný únor ještě není vypovídající, mzdy za leden se teprve nyní vyplácejí. Průzkum veřejného mínění se dělal ještě před výplatami, snížení mezd tedy nezachytil. Navíc je tu i nedělitelná odpovědnost také mediální scény. Řada témat ve společnosti je umně zakrývána tématy náhradními.