AUDI KLUB

Merkelová mění názor. Řecký návrat k drachmě?

Vláda německé kancléřky Angely Merkelové už se proti odchodu Řecka z eurozóny nestaví tak kategoricky, jako dosud. Merkelová sice nadále popírá, že by odchod Řecka z eurozóny byla jedna ze zvažovaných možností, její odpor už ale není tak silný.

S odkazem na zdroje v koaliční vládě to dnes napsal německý ekonomický list Financial Times Deutschland (FTD). List uvedl, že Merkelová se o Řecku v pondělí bavila se zástupci svých křesťanských demokratů (CDU) a s představiteli křesťanských socialistů (CSU). Tématem jednání bylo neplnění podmínek, na nichž se Řecko dohodlo s věřiteli výměnou za čerpání úvěru.

Romijn:

no hlavně ať to vymyslí rychle, chystám se tam příští rok na dovču tak ať vím co si mám vzít za šušně..

	ricom napsal:
	ať vím co si mám vzít za šušně..

Budou ti stačit korále a zrcátka ....

Romijn:

když mi to dáš písemně se štemplem tak to beru

Citace:

Ratingová agentura Moody's snížila rating osmi řeckých bank, pokaždé se jednalo o snížení o dva stupně a pokaždé byl přiřazen i negativní výhled. V médiích se také objevila spekulace, že řecký ministr financí vypracoval tři scénáře budoucího vývoje. Jeden z nich zahrnuje řízený bankrot. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos sdělil tamním zákonodárcům, že existují tři scénáře budoucího vývoje ekonomiky. První z nich podle agentury Reuters počítá s plněním podmínek a závěrů, které lídři eurozóny odsouhlasili na červencovém summitu. Jednalo se o schválení druhého balíku pro Řecko ve výši 109 miliard eur (v přepočtu zhruba 2,7 bilionu korun), v kterém by byl zapojen i soukromý sektor. Druhý scénář pak počítá s neřízeným bankrotem země. Toho se ale obávají mnozí ekonomové i politici. Posledním scénářem pak je řízený bankrot země, při kterém by držitelé dluhopisů země odepsali polovinu dluhu. Situace, kdy by Řecko nebylo schopno splatit své dluhy, už nemůže být podle člena bankovní rady Evropské centrální banky Klase Knota déle přehlížena. Až doteď evropští lídři odmítali jakoukoli možnost řecké platební neschopnosti, teď se ale začíná situace pomalu obracet. Knot se tak stal vůbec prvním evropským centrálním bankéřem, který otevřeně varoval před možností bankrotu země. Pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad řekl: ,,Je to jeden ze scénářů. Nemohu říci, že Řecko nezbankrotuje. Dlouho jsem byl přesvědčený, že bankrot není nutný. Teď ale přichází z Řecka nepříliš povzbudivé zprávy."

To co bylo jasné od začátku ...
To co bylo označováno jako konspirační teorie ...

Jak se cítíte, když vám "politik, odborník, bankovní specialista" říká, že nejlepší pomoc pro dlužníka, který má takové dluhy, že je nikdy nesplatí, je půjčit mu další peníze? A když je nemáte, tak si je máte půjčit tím, že vydáte další dluhopisy. A tím, že stát vydá další dluhopisy, tak musí zvýšit daně občanům ....
Nepřipadáte si jak pitomci?

náhodou kluci píšou že bankrot odvrátí..
tento týden


Řecko slíbilo, že odvrátí bankrot
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/245576-recko-slibilo-ze-odvrati-bankrot.html

ricom: Ty si myslíš, že když budou realizovat řízený bankrot, tak to oznámí dopředu.
Že kdyby se vraceli k drachmě, tak to dají vědět dopředu?

Vzpomeň na měnovou reformu 1953, kde (museli) do poslední chvíli říkali, že ni nebude a přísahali, slibovali.

Vzpomeň si na rozdělení měny 1993 ČR-SR .... taky se všechno popíralo.

Teď politici říkají, že "vrácení k drachmě není technicky možné a ekonomicky sebevražedné", na to Klaus řekne, že "to není problém technický ani ekonomicky nevýhodný" .....

Všechno jde, když se chce, ale jim se nechce.
Mimochodem, už i na Slovensku jsem zaznamenal informace, že by měli zvážit návrat ke slovenské koruně ....

1. Řecko zbankrotuje stejně. Buď to udělá rychle nebo to udělá pomalu.
2. Euro si ponechá, protože bez něj by bylo v pytli
3. Euro zůstane
4. Eura se ani Slovensko nevzdá, bylo by bez nej v rieti.
5. Přijde recese Švýcarské ekonomiky
6. Přijde recese v Číně
7. USA nezbankrotuje
8. Evropa posílí sjednocování a okleští suverenitu států
9. To zvýší využitelnost potenciálu, kdy v EU máme 500 mil lidí z čehož je nejméně 4/5 nadprůměrně vzdělaných a bohatých.

10. Chcípám pod návalem práce, těšim se na zimu. Ikdyž novej počítač i baby, tak kdyžtak napřesrok

chest:ty se jednou udřeš .....
To je tvoje desatero vytesané do kamene?

Citace:

„Dějiny řeckého veřejného finančnictví jsou dějinami veřejného dluhu“. Takto trefně před více než 80 lety profesor Andreas Andreadis glosoval finanční situaci řeckého státu. Bohužel mu musíme dát za pravdu. Novodobý řecký stát se opravdu od počátku své existence potýká s ohromnými finančními problémy, ze kterých nikdy zcela nevybředl. Prapříčinou této skutečnosti jsou ohromné půjčky se zlodějským úrokem, které Řekům poskytla Velká Británie v době, kdy země ještě bojovala za nezávislost proti Turkům. Britové poskytli velmi nevýhodnou půjčku, kterou pak následovaly půjčky další a další. Cíl britské strany byl jasný; Řeky si k sobě připoutat prostřednictvím půjček, které budou velmi těžko splácet, a zajistit si tak v nově vznikajícím státě vliv. To se také podařilo. Řekové již v roce 1843 ztratili schopnost splácet své pohledávky a Velká Británie si vymohla přímý dohled nad finančními záležitostmi země. Další velikou krizi zažila řecká ekonomika za premiérství Charilaa Trikupise (s přestávkami 1882-1897). Trikupis sledoval modernizační kurz a provedl celou řadu nutných reforem nejen ve státní správě. Právě on položil základy moderního řeckého státu a za jeho vlády došlo k prudkému rozvoji střední třídy, měst a infrastruktury. Na druhou stranu však tyto reformy spolkly ohromné množství peněz, které Trikupis získával hlavně zvyšováním daní. Ty však samy o sobě nestačily; země akutní nedostatek peněz řešila dalšími půjčkami od Velké Británie. Zemi navíc nepomohlo střídání vlád reformisty Trikupise s populistou Dilijiannisem, kteří si navzájem rušili přijatá nařízení a zákony a vývoj země stagnoval. Počátek 90. let 19. století je v Řecku ve znamení hospodářské krize, přičemž silně klesá poptávka po řeckém zboží. Protože Řecko bylo z větší míry závislé na vývozu zemědělských plodin, snížená poptávka vyvolala ohromné problémy. Trikupis již v roce 1893 neviděl jinou možnost, než vyhlásit státní bankrot. V poslední době se v médiích současná situace často připodobňuje právě k událostem z roku 1893. Samozřejmě, tehdy byla mezinárodní situace trochu jiná. Řecko nebylo součástí žádné měnové unie a muselo se tedy s následky bankrotu vypořádat samo. Došlo k ohromnému poklesu životní úrovně, kdy téměř polovina státního rozpočtu šla na splácení dluhu. Řecko navíc postihla další vlna exodu do zahraničí, zvláště pak do USA. Historik Pavel Hradečný udává, že v letech 1890-1914 se vystěhovala šestina (!) řeckého obyvatelstva. Situace se začala mírně zlepšovat až po nástupu Eleftheria Venizela v roce 1910. Do té doby se však řecký stát i společnost nacházely v úpadku. Průvodním jevem frustrace a snahy vybřednout z této situace byl pokus Řecka o agresivní válku s Tureckem v roce 1897, která skončila ohromným fiaskem. Řecko pak ještě jednou ve 20. století muselo vyhlásit úpadek. Bylo to v roce 1932, kdy se celý svět potýkal s následky hospodářské krize. Na Řecko opět hospodářská krize dolehla velmi tíživě, neboť se opakovala situace z počátku 90. let 19. století – snížení poptávky po řeckém zboží.

historie se neustále opakuje

	Citace:
	Zadlužená americká vláda chce získat další prostředky. Zvažuje proto prodej části nemovitého i dalšího majetku. Už nabízí ke koupi ostrov Plum. Podle deníku The New York Times zvažuje i prodej soudních budov, letiště, nevyužívaných vozů, silnic a dokonce také pásma pro vysílání televizního signálu.

Jé kucí pardón, já myslel, že je to výprodej Řecka .... a ono vlastně USA

Je tu jedinečná příležitost adoptovat si Řeka za 500 eur.
Bude za Tebe dělat vše, na co nemáš čas:
Spát do jedenácti, chodit za Tebe na kávu, dodržovat odpolední siestu, večer vysedávat v hospodě či vinárně...
Bude také za Tebe chodit na demonstrace a protestovat proti nízkému životnímu standardu.
My jsme ho adoptovali a konečne máme po starostech
- můžeme makat od rána do večera!

	lordmystic napsal:
	Je tu jedinečná příležitost adoptovat si Řeka za 500 eur. Bude za Tebe dělat vše, na co nemáš čas: Spát do jedenácti, chodit za Tebe na kávu, dodržovat odpolední siestu, večer vysedávat v hospodě či vinárně... Bude také za Tebe chodit na demonstrace a protestovat proti nízkému životnímu standardu. My jsme ho adoptovali a konečne máme po starostech - můžeme makat od rána do večera!

Fakt to funguje.
Akorát já mám takto "adoptované" asi 3 cikány ....

V Řecku krachuje financování, léky jsou jen za hotové

Řekové pociťují dluhovou krizi a příznaky možného zhroucení domácí ekonomiky i v lékárnách. Už bezmála dva týdny jim lékárníci odmítají vydávat medikamenty po předložení receptu na pojišťovnu a vyžadují za ně platbu v hotovosti.

Důvodem je krizová situace pojišťoven, které lékárnám vydané léky už delší dobu neproplácejí. Lékárníci nyní proto po zaplacení vydají účet, s nímž se pak pacienti mohou na pojišťovny s žádostí o proplacení obrátit sami. Podle řeckých médií může trvat několik měsíců až rok, než se peněz dočkají.

„Už se nám zjevuje obraz toho, co nás čeká, až definitivně zkrachujeme,“ řekl Teodoros Joannidis, úředník jedné farmaceutické firmy.

Podle lékárnice Joanny Kimpeziové se vytvořil začarovaný kruh, protože i lékárny už musí platit velkoobchodu v hotovosti. A totéž platí ve vztahu obchodu a výrobců léčiv. „Nezbývá nám tak nic jiného než požadovat po pacientech hotovost,“ dodala.

Problémy mají například lidé s roztroušenou sklerózou. "Řeknou vám, zaplaťte a pak peníze chtějte po pojišťovně, kam posíláte pojištění," řekl Jonis Theorakis ze sdružení pro tyto pacienty. Ví prý o pacientech, kteří si drahé léky nemohou dovolit a přestali je proto brát.

Lékárny se navíc potýkají s nedostatkem léků. Farmaceutické společnosti je leckdy nemají na skladě. Raději je prodávají do jiných zemí než do Řecka, protože vláda loni snížila jejich ceny.

V polovině země je nedostatek asi 500 nejběžněji používaných léků, uvedla agentura Bloomberg.

"Viděl jsem dodávku aspirinů určenou pro Řecko, kterou poslali do Polska. Už i Poláci mohou zaplatit za aspirin více než Řekové. To je prostě společný trh, je mi líto," komentoval situaci generální sekretář asociace evropských farmaceutických společností Heinz Kobelt.

Jak Řekové splatí dluhy ...

Citace:

Německý turista vstoupí do řeckého hotelu, dá 100 euro na rezervaci pro případ, že by nenašel nic jiného. Majitel hotelu 100 euro vezme a odnese do místního řeznictví a zaplatí svůj dluh. Řezník 100 euro odnese do vepřína a také zaplatí svůj dluh. Majitel vepřína 100 euro odnes k výrobci krmiva a také zaplatí svůj dluh. Výrobce krmiva odnese 100 euro k prostitutce a také zaplatí svůj dluh. Prostituka 100 euro odnes do hotelu a zaplatí dluh za nájem. Německý turista se vrátí, protože našel něco jiného, obdrží zpět svých 100 euro a celá vesnice je bez dluhů…

Řecko je fakticky insolventní. V březnu zřejmě nedokáže uhradit splátku dluhopisů ve výši necelých 15 miliard eur, a nezbude mu nic jiného než vyhlásit bankrot. V úterý to prohlásil ředitel ratingové agentury Fitch Edward Parker.

"Nemělo by to nikoho překvapit," dodal Parker.

O tom, že bez další pomoci Řecko v březnu zbankrotuje, ostatně již začátkem ledna mluvil samotný řecký premiér Lukas Papadimos.

Šéf oddělení státních ratingů agentury Standard & Poor's Moritz Kraemer v pondělí ve finanční televizi Bloomberg řekl prakticky totéž, i když konkrétně o březnu nemluvil. Uvedl jen, že "Řecko bude v platební neschopnosti velmi brzy".

Výměna dluhopisů má snížit dluh Řecka o 100 miliard eur a je podmínkou pro druhý balík pomoci. Bez této pomoci bude muset Řecko vyhlásit bankrot, napsaly agentury AP a Reuters. Pro Atény by mohlo mít neuzavření dohody katastrofické následky, které by měly dopad na celou Evropu.

Důležité je datum 20. března, kdy musí Řecko splatit obligace za 14,5 miliardy eur a potřebuje na ně peníze z balíku pomoci. Administrativní práce kolem přípravy výměny dluhopisů mají trvat nejméně šest týdnů.

Angela Merkelová přitom minulý týden prohlásila, že pokud se Řecko se soukromými investory nedomluví, nejenže padne říjnová dohoda o druhé masivní půjčce, ale dokonce do Atén nedorazí plánovaná tranše ve výši 10 miliard eur.

V poslední době se vyrojily spekulace, že někteří investoři, jako jsou hedgeové fondy, nemají zájem na tom, aby dohoda byla uzavřena, a budou se jí snažit zabránit.

Někteří věřitelé dávají přednost řeckému krachu, proti kterému jsou pojištěni, než dohodě o výměně dluhopisů, čímž se dlužná částka sníží na polovinu.

Merkelová začíná pochybovat, zda má cenu zachraňovat Řecko

Německá kancléřka Angela Merkelová poprvé veřejně zaváhala nad tím, zda má cenu zachraňovat Řecko. Podle britského deníku The Guardian prohlásila, že je zřetelné, že první velký záchranný balík předlužené zemi ani po dvou letech nepomohl a euro se kvůli tomu začíná drolit.

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/merkelova-zacina-pochybovat-zda-ma-cenu-zach.......

Romijn: jinými slovy už se to dostává do stádia, kdy není pro německo výhodnější řecko zachránit.

	lordmystic napsal:
	už se to dostává do stádia, kdy není pro německo výhodnější řecko zachránit.

Z loňského srpna:

Citace:

Ekonomové: Odchod z eurozóny by pomohl spíše Německu, než Řecku „Mezi ekonomy vzniká konsenzus, že odchod z eurozóny by byl lepší pro Německo, než pro Řecko,“ domnívá se Joseph Stiglitz. Pokud by se zadlužené země, jako je Řecko, odhodlaly k jejímu opuštění, tak by jejich národní měny devalvovaly, což by ztížilo splácení dluhu denominovaného v eurech. Pokud by z ní ale odešly silné země, jako například Německo, bylo by snazší tento dluh spravovat, protože jejich měna by proti euru patrně posilovala. „Zůstává však otázka, jestli by měla eurozóna bez Německa vůbec smysl,“ dodal Stiglitz. http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1990545/sazka-na-odchod-nemecka-z-eurozony.html

Z letošního ledna:

Citace:

Sázka na odchod Německa z eurozóny Negativní výnos dluhopisů, zaznamenaný například u německých obligací, je velkou záhadou. Jednoduchá vysvětlení typu „útěk do bezpečí“, „potřeba kolaterálu“, apod., nevysvětlují, proč by měla být hodnota dluhopisů vyšší než hodnota peněz. Proč by měl někdo ztrácet na negativním výnosu obligací, když místo toho může držet hotovost? Nákup německých vládních dluhopisů s negativním výnosem znamená sázku na to, že Německo opustí euro. Pokud by k tomu totiž došlo, nastala by pravděpodobně změna denominace německých dluhopisů a ty by byly spláceny v nových markách. ECB by však zřejmě dál držela rezervy v eurech. Jestliže tedy chcete aktivum, které bude spláceno v nových markách poté, co Německo opustí eurozónu, správnou sázkou jsou německé vládní dluhopisy. Toto vysvětlení pokoří i nulovou hranici. Ve skutečnosti neexistuje žádný limit pro to, kam až mohou výnosy klesnout, počítáme-li s tím, že budou spláceny v lepší měně než v té, kterou si můžete zandat pod matraci. http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1990545/sazka-na-odchod-nemecka-z-eurozony.html

Někdy je selský rozum nejlepší.

	freddy napsal:
	drtivá většina řeckých občanů je skálopevně přesvědčena, že za jejich krizi může západní evropa, protože skrz kapitálové trhy vysála jejich ekonomiku, aby nakonec získala jejich území...

	lordmystic napsal:
	EU->Řekové: Chcete půjčit? Řekové: NECHCEME!!! EU: A vrátíte to? Řekové: Nevrátíme, nemáme z čeho!! Nepučujte nám!Jsme v prdeli! EU: Tak my vám teda půjčíme... Řekové: Tak my budeme demonstrovat a stejně vám to nevrátíme EU: To nevadí, my vám kdyžtak sebereme všechny státní podniky a továrny, zavedeme povinně němčinu a přejmenujeme vás na Jižní Německo

Už je to tady ...... to co nedokázali válkou, dokážou ekonomicky ...

O řeckém rozpočtu bychom měli rozhodovat my, navrhuje Německo

Německo a další země platící eurem chtějí, aby jim Atény umožnily přímou kontrolu nad svým rozpočtem. Informovala o tom agentura AFP, podle níž ale Řekové o takové možnosti nechtějí ani slyšet.

Agentura AP s odvoláním na nejmenovaného německého činitele napsala, že Řecko by mělo dočasně předat svrchovanost nad daňovými a výdajovými rozhodnutími rozpočtovému komisaři eurozóny.

Činitel, který si nepřál být jmenován, dodal, že o tomto návrhu diskutují ministři financí 17 zemí eurozóny, protože Řecko opakovaně nesplnilo své závazky spojené se "záchranným lanem" v hodnotě 110 miliard eur, které mu země spojené měnovou unií poskytly.

V Aténách jistý vládní zdroj potvrdil, že řečtí představitelé byli neformálně v tomto smyslu eurozónou informovány, ale že podobné řešení kategoricky odmítají.

	Romijn napsal:
	Už je to tady ...... to co nedokázali válkou, dokážou ekonomicky ...

Německo žádá, aby se Řecko stalo německým PROTEKTORÁTEM ... rozpočtovým ....

Citace:

Německo chce z Atén "rozpočtový protektorát". Německo zároveň tlačí řeckou vládu do toho, aby souhlasilo se zavedením tzv. rozpočtového komisaře. Podle návrhu, který přináší Financial Times, by Řecko výrazně omezilo svou suverenitu. reklama Komisař by byl určen zeměmi eurozóny. Klíčové jsou jeho navrhované pravomoci - dohlížel by nad reformami a měl právo vetovat jakýkoliv krok řecké vlády, který by podle něj nebyl v souladu se stabilizací veřejných financí.

Ordnung musst sein

Tak nějak nechápu k čemu jsou ještě peníze?Podle mě tím že odpustěj 70% dluhu, deklasovali jakoukoliv měnu na úroveň šidítka pro chudé.Odmazali pár čísel v několika DB na několika discích v několika bankách a je vyřešeno.

Tak jak je to stím ouzem a s tím válením se pod olivovníky.Myslíte že u nás se to stát nemůže?Kikina buď mlží a nebo jako ekonom stojí za ho.... jen si hraje na profesora ve svém narcistickém objetí.Tyvl kdy už někdo řekne že bohatí odsávají z ekonomiky tolik peněz že už to ani ty pitomci dole nestačí vyrovnat půjčkama na spotřebu za cenu osobních bankrotů.Jsem zvědav jak dlouho a do jaké míry to finanční vakuum poroste než se promění v černou díru?Má dojem že ta srážka potom bude stát za to,nevím proč ale poslední dobou se mi zdá o francouzské revoluci.

Draghiho podvod za 489 miliard euro

1. 2. 2012, 12 reakcí


Leden 27, 2012

Dlouhodobá refinanční operace (Long-Term Refinancing Operation – LTRO) - nový úvěrový nástroj guvernéra Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho – pomohl dostat finanční systém zpátky na pokraj další katastrofy typu Lehman Brothers, ale neřeší základní problémy, které vyvolaly tuto krizi. (Tedy deficity rozpočtů a odliv kapitálu). LTRO pouze umožňuje bankám vyměnit riskantní záruky za „neomezené“ tříleté půjčky na jednoprocentní úrok. Tyto zapůjčené peníze, takřka půl bilionu euro, vytvářejí iluzi, že banky jsou solventní, a to především proto, že ohromný objem ztrátových aktiv, který byl v jejich účetních knihách, byl převeveden do bilance ECB. (FED provedl obdobnou operaci (QE1), když v roce 2009 nakoupil od amerických bank hypotéční zástavní listy za 1,25 bilionu dolarů.) Teď se tedy bankovnictví EU topí v likviditě a úrokové sazby na mezibankovním trhu dramaticky poklesly. Takže všechno je v tom nejlepším pořádku, že ano?

Ale kdepak ty věci. I když mezibankovní sazby v pondělí klesly na desetiměsíční minimum, banky stále ještě drží peníze, které jim byly půjčeny, v ECB. V pátek stouply jednodenní vklady v ECB na rekordních 528 miliard euro, což je o 39 miliard více než 489 miliard, které si banky půjčily v rámci LTRO. Není to šílené. Znamená to, že peníze nejsou půjčovány spotřebitelům a výrobcům, jak předvídal Draghi, ale jsou sysleny bankami, takže ty mohou před sebou hrnout své dluhy a pokračovat ve snižování pákového pomětru tak, aby dosáhly nového požadavku na kapitálovou přiměřenost ve výši 9 %.

Je to ten nejhorší typ podvodné kouřové clony. Koneckonců jde o to, že Draghi za přemrštěnou cenu vykoupil aktiva, která ztratila svoji hodnotu. Co dobrého z toho asi tak může vzejít? Přemýšlejme o tom, jaká by nastala reakce, kdyby FED zahájil podobný program, aby čelil následkům realitní bubliny. Řekněme, že by šéf FEDu Bernanke použil nástroj, kterým by vyplatil rozdíl v hodnotě kapitálu každému vlastníkovi domu, který přišel o peníze ve své hypotéce v roce 2006 a letech následujících. Myslíte si, že by se tím snížil počet zabavených domů a exekucí?

Jistě, mohl by. Ale „obyčejní lidé“ takové výhody nedostanou. Ti mohou čekat spíše úder pěstí do obličeje. Všechny ty dárky jdou chlápkům s naditou kapsou. To je pravá podstata LTRO. ECB valí tuny levných peněz svým kamarádům za záruky, o nichž VĚDÍ, že nemají hodnotu peněz, které jim půjčuje. Je to ve skutečnosti dotace (no spíše zlodějna) a ECB se to snaží zakrýt tím, že říká, že mezibankovní trh nefunguje správně, neboli jak pan Draghi vyjádřil – (obavy o vládní dluhopisy na trzích) „vedly k vážným výchylkám v normálním fungování finančních trhů.“

Slyšeli jste už někdy takové idiotství?

Když banksteři nafouknou ohromnou úvěrovou bublinu, která vybuchne a vymaže osm bilionů dolarů hodnoty vlastníků domů, nikdo nešpitne ani slovo o tom, že „trh nefunguje dobře“, protože jsem to jenom já, nebo vy, kdo přijdou na buben. Ale kdykoli jsou v pytli bankéři, přijdou výmluvy.

„Ó ne, to se nemůže stát,“ sténají, „trh dobře nefunguje“, ale to je nesmysl. Trh je v naprostém pořádku, koneckonců mluvíme jenom o kupujících a prodávajících, ne o nějakém složitém mechanismus, který vyžaduje specialisty v bílých kombinézách a kufříkem s nářadím. Problém je v tom, že už nikdo nekupuje ty kecy, které banky prodávají, protože ten jejich odpad v loňském roce ztratil podstatnou část své hodnoty. Tak prosté je vysvětlení.


Celý systém funguje takhle - banky nevydělávají své peníze na Pepovi Vopičkovi a jeho almužně, kterou si každý týden po výplatě uloží. Všechno se změnilo. Banky vydělávají tak, že dostanou velké peníze z fondů, které potřebují zaparkovat svůj lup na tu krátkou dobu, než přijdou na to, jak je investovat. Banky tedy vydají krátkodobé půjčky na tyto peníze a zaúčtují proti nim zástavy, které mají ve svých účetních knihách. Repo trh – tedy to, o čem je řeč, je jednou obrovskou, nikým neregulovanou zastavárnou.

Nevyhnutelně tím vzniká problém, že lidé s velkými penězi (manažeři fondů) jsou při svých obchodech s bankami stále více utržení ze řetězu, zejména když vidí, že existuje jakási pochybnost o skutečné hodnotě bankovních zástav. Banky jsou tedy nuceny za stejnou částku peněz poskytnout větší zástavu. Podobá se to holení, což znamená, že banky přicházejí v každé transakci o peníze. Současně se pro banky stává stále obtížnější sehnat peníze prodejem akcií nebo dluhopisů. Proč? Protože teď už všichni vědí, že banky sedí na ohromné smradlavé kupě finančního odpadu, které by se nikdo nedotkl ani třímetrovou tyčí.


Znamená to tedy, že trh dobře nefunguje?Nikoliv, ve skutečnosti trh funguje bezchybně. Investoři dělají jenom to, co vždycky. Oddělí zrno od plev, nic víc. Je to pan Draghi, který zkresluje trhy tím, že pumpuje stamiliardy eur do dluhopisové bubliny, která už dávno praskla. Všimli jste si v poslední době Řecka?


Možná by zde mohla pomoci analogie - řekněme, že potřebujete 500 dolarů na splátku auta. Rozhodnete se tedy najít ve sklepě něco, co lze prodat na Craig’s List (americký internetový bleší trh), abyste se dostali na potřebnou částku. Přitom vyhrabete starý stolní fotbal se třemi nohami, patřičně zaneřáděný následkem večírku ve stylu Oktoberfestu, který jste uspořádali před několika lety, a nabídnete je na tom internetovém blešáku k prodeji za 500 dolarů. A pak si sednete, dáte si studený drink a vyčkáte až se začnou hrnout telefonáty od kupců.

Jenže žádné telefonáty nepřicházejí, takže musíte zavolat prodejci do autosalónu, který vás obtěžuje kvůli vašim opožděných splátkám a řeknete mu: „Promiň, kámo, to vážně není moje chyba. To jen selhává trh!“

Co myslíte, kolik času vám dá autoprodejce k dispozici, než vás zařízne?


To, že nikdo nechce tvůj stolní fotbal, neznamená, že trh selhal. Totéž pravidlo se vztahuje na shnilé dluhopisy v držení bank. Nikdo je nechce, protože to není nic jiného než svinstvo. Kromě toho má každé finanční aktivum nějakou cenu, dokonce i to svinské, je jenom otázka, kolik jsou lidé za ně ochotni zaplatit. V tomto případě jsou nabídky za vládní dluhopisy tak nízké, že mnohé banky v EU by zkrachovaly, kdyby je prodaly a ohlásily ztráty. Právě proto se spoléhají na to, že je zachrání Draghi. A přesně to Draghi udělal. Místo toho však měly banky své dluhy restrukturalizovat, aby daňoví poplatníci v eurozóně nebyli nuceni pumpovat další biliony do tohoto nového systému zombie institucí, které pak budou zatraceně velké na to, aby se mohly nechat padnout.

Draghiho ohromná oživovací operace je však jen jedním z mnohá problémů s LTRO. Další problém je v tom, že bankami vytvořené zásoby zástav vytrvale mizí, takže pro ECB bude ještě těžší půjčit postiženým bankám odhadovaných 400 mld. euro v druhé únorové fázi tohoto programu.

Jak se to mohlo stát? Znamená to, že banky nemají ani ani peníze, ani příslušný kolaterál, z čehož plyne, že moderní bankovnictví je jenom velká hra se skořápkami. A skutečně to jsou staré známé skořápky. Banky si totiž, jak známo, nezřízeně půjčovaly stále rostoucí objemy peněz na stejné záruky pořád dokola. Říká se tomu „rehypothecation“ a je to ve většině případů naprosto legální. Problém se však vyskyne během „odpákování“, kdy se množství finančních aktiv v trezorech bank neshoduje s čísly v účetních knihách. A co pak? Jak uvádí blog FT.Alphaville na Financial Times: „...banky by pak celkem snadno mohly vyčerpat všechny zástavy a poté padnout (případ společnosti Dexia!)." (FT Alphaville: „Death sanitised through credit“)


To vrhá pochybnost na účinnost nadcházející druhé fáze LTRO. V konečném důsledku existují meze i pro druh odpadu, který ECB může akceptovat jako zástavu proti půjčkám.

Existují však také další problémy s LTRO, například skutečnost, že systém je postavený na hlavu v tom, že nahrazuje stát bankami. Jak to dělá?

Dělá to tak, že poskytuje bankám implicitní záruky na jejich dluhy, zatímco vládní dluhopisy ztratily paušální podporu ECB tím, že vládní dluhy byly přehodnoceny směrem dolů na úroveň rizikových cenných papírů. Stalo se to tak, že Draghi trhu naznačil, že ECB BUDE JEDNAT jako věřitel poslední záchrany pro banky, ale ne pro členské státy. A tak úročení vládních dluhopisů prudce stouplo, zatímco u těch bankovních prudce pokleslo. To přirozeně vytváří tlak na státní rozpočty, přičemž jejich deficity nastoupily cestu ke kolapsu.

Položme si otázku: v jakém potrhlém světě to žijeme, v němž si soukromě vlastněné, ziskové firmy (například banky) mohou půjčit peníze levněji než stát? Stát dává práci tisícům zaměstnanců, poskytuje sociální programy, zajišťuje bezpečnost, vzdělávání, služby pro nezaměstnané, nemocné a další potřebné, atd., a pracuje v mnohem větším veřejném zájmu, a přitom – v Draghiho systému – mohou bezohlední a bezskrupulózní bankéři čerpat neomezené zdroje centrální banky za nižší úrok. Má pro to někdo vysvětlení?

Samozřejmě, přesně to se stane, když se státy vzdají práva tisknout svoji vlastní měnu. Tím ztratí schopnost mít ve vlastních rukou svůj osud. Pro finanční elity to vytváří příležitost, aby se připlížily a uchopily páky politicko-ekonomické nadvlády, a přesně to také udělaly. Velké finanční skupiny převzaly Evropu a dělají přesně to, co dělají všude, tedy provádějí systematickou demontáž institucí, jež poskytují zdravotní péči, důchody a jistotu práce milionům obyčejných lidí, čímž uvaluje na obyvatelstvo tisíciletí potupy a té nejhorší chudoby.

A není to celé plánované? Nemá právě toto ten uhlazený italský Maestro opravdu na mysli?

A ještě jedna poslední věc: LTRO nemá žádný systém přenosu. Jinými slovy neexistuje žádný způsob, jak v reálné ekonomice vyjádřit likviditu, která se buduje v bankovní soustavě. Prostě to tam uvázlo, úplně stejně jako rezervy v americkém bankovním systému v hodnotě více než bilion dolarů.

Také Draghiho martnotratný dárek ve výši 600 miliard dolarů nebude investován do výstavby bytů, nových továren, vývoje nových léků či energeticky méně náročných vozidel. Ve skutečnosti vůbec nebude použit na žádný druh produktivní a společensky prospěšné činnosti. Místo toho s ním bude naloženo úplně stejně, jako se sedmisetmiliardovou pomocí TARP a prvním kolem „kvantitativního uvolňování“ (QE1) v hodnotě 1,25 mld. dolarů – na turbo pohon rizikových investic a raketové zvýšení cen na burzách asi tak na jeden rok. Draghiho kámoši spekulanti se z toho budou tetelit štěstím, protože jim to přinese rekordní zisky z cenných papírů, zatímco zbytek Evropy už teď chřadne v chronické depresi.

Převzato z CounterPunch http://www.counterpunch.org/2012/01/27/draghis-489-billion-euro-fakery/

Překlad: Clair

pasa: sakra nestíhám, zkus to napsat dvouma větama o co go, pls

Rozhovor týdeníku Ekonom se šéfem České spořitelny Pavlem Kysilkou.
Nechte banky krachovat, ať se do systému vrátí konkurence, říká šéf spořitelny

Dělil československou korunu. Pomáhal zavádět nové měny v Gruzii a Iráku. Nedávno se po něm ptali z MMF, pro případ, že by bylo třeba dělit eurozónu. Pavel Kysilka více než rok vede banku s největším počtem klientů v tuzemsku, Českou spořitelnu. Předtím velel i České národní bance.




Díky těmto zkušenostem má značně odlišný pohled na finanční sektor než špičky Evropské unie, které ho jako údajného hlavního viníka minulé i současné krize chtějí svázat dalšími regulacemi. Problémy jsou podle něho mnohem hlubší - týkají se směřování celé ekonomiky.

"Dospěli jsme do situace, kdy je všem jasné, že takhle se nedá dál pokračovat. Jen nikdo nemá odvahu říci to nahlas. Jsme v situaci, kdy se automobil řítí proti stěně, a obávám se, že ho politici nechají do té stěny narazit. Teprve pak totiž budou voliči ochotni utáhnout si opasky," říká Kysilka otevřeně. Zároveň míří i do vlastních řad, když politikům radí, že špatně hospodařící banky zkrátka musejí nechat padnout. "A když už budou banky tak velké, že státu nezbude, než jim pomoci, nikdy nesmějí přežít se stávajícím managementem a majiteli," dodává Kysilka.

Citace:

Rozděloval jste českou a slovenskou korunu, pomáhal jste zavádět novou měnu v Gruzii nebo Iráku. Nevolali vám z Frankfurtu nebo z Atén, že by i oni potřebovali vaši pomoc? Z Atén ani Frankfurtu ne, ale dostal jsem vzkaz z Washingtonu, z Mezinárodního měnového fondu, že se tam o mně mluvilo. Ptali se, kde teď působím a jestli bych byl případně dostupný, kdyby to bylo v Evropě zapotřebí. Nakolik je reálná situace, že své zkušenosti s měnovou odlukou uplatníte? Kdybyste mě donutili vsadit si, tak bych dnes sázel na to, že v případě Řecka letos k něčemu takovému může dojít. Mluvíte o zavádění nové drachmy, tedy zrušení eura v Řecku? Ano, skutečně o vystoupení Řecka z eurozóny. S jakým "kurzem" byste na to sázel? Pravděpodobnost bych viděl na více než 50 procent. Neříkám, že je to pravděpodobnost hraničící s jistotou, ale vývoj jde tímto směrem. Jak by konec eura v Řecku vypadal v praxi? Zavřely by se řecké hranice, kolkovala by se eura, tiskly nové drachmy? Záleží na tom, jestli už náhodou nemají někde nové drachmy nebo kolky připravené. Tak jako my jsme měli pro všechny případy při odluce koruny po několik měsíců kolky tištěné v zahraničí. Jinak technická stránka věci je sice zajímavá, ale není to ten největší problém. Nejtěžší je takovou věc uřídit, aby z Řecka do zahraničních bank neodplynul i ten zbytek peněz, který v zemi ještě zůstal. Je toto řešení - vystoupení Řecka z eurozóny - racionální? Čím dál více ano. Pokud Řecko odchod od eura provede dobře, tak na tom dlouhodobě vydělá. Bude mít novou měnu, která zdevalvuje a bude dostatečně slabá, aby podpořila řecké vývozy. Řecko z mučicího lože, na kterém leží a ještě by dlouho leželo, může vyskočit. Byť kvůli tomu dojde k drastickému zchudnutí Řeků, může to být přijatelná cena za to, aby se země během historicky relativně krátké doby mohla vrátit na úroveň, kde byla dříve. Přijmou to ale Řekové, kteří stávkují i proti rušení příplatků za práci na počítači? To je jiná věc. Zavedení nové měny, devalvace a možnost vyskočit z toho mučicího lože má jeden předpoklad. Řekové musejí zhodnotit, do jaké míry jsou schopni utáhnout si opasky, vyhrnout rukávy a zbavit se neuvěřitelných nánosů řeckého sociálního státu. Za příklad ochoty lidí zatnout zuby je možné dávat Estonsko, které muselo projít odlukou od Sovětského svazu. Řekové ale nejsou ochotni přijmout ani relativně mírné škrty. Nepřijdou místo utažení opasků v Řecku ještě větší nepokoje? Pobaltské země si místo devalvace dobrovolně a drasticky snížily mzdy a sociální transfery. To byla přímá oběť, k níž musí mít národ obrovskou vnitřní sílu. Pokud vnitřní síla chybí, tak je devalvace obezličkou. Ta tyto nepříjemné kroky udělá za vás. Lidem tak nezbývá nic jiného než se adaptovat na novou situaci. Samozřejmě na devalvaci musí navazovat finanční restrikce spojené s omezením některých aktivit státu, sociálních transferů, podpor pseudosociálního typu a podobně. A tady může přijít druhotný odpor lidí. Řekové si ale musejí říci, jaké jsou realistické alternativy a která z nich je nejméně bolestivá. Protože bolestivá bude i ta současná alternativa s eurem. Bolesti se nevyhnou. Jaké dopady by mělo zrušení eura v Řecku pro ostatní země eurozóny či unie? Řecko je malinká a z ekonomického pohledu nezajímavá země. Nicméně některé banky, pojišťovny a penzijní fondy by z řeckého bankrotu utrpěly ztráty. Ať stát, nebo soukromé subjekty by jim nesplatily své závazky. Ale pořád ještě je to zvládnutelné standardní cestou. Navíc to bude mít ten pozitivní efekt, že si Evropa oddychne od problému, který jí nyní ztěžuje život. Byla by to také ukázka, že se věci mají řešit ekonomickou cestou a ne vymýšlením politických kamufláží.