AUDI KLUB

Desatero úskalí penzijní reformy

Máme před sebou rok boje o konečnou podobu důchodové reformy. Na co si dát pozor, abychom nenaletěli? A co nám vláda ještě neřekla?

Na veřejnost se v posledním týdnu začaly dostávat jednotlivé body dlouho chystané důchodové reformy. Vyvolávají mnoho otázek a nejasností, které vláda ani odpovědní ministři dosud nebyli schopni uspokojivě odpovědět. Ať už je to záměr, jak předem nevystrašit občany, či pouhé tápání, jakou konečnou podobnu novému systému vtisknout, není od věci na pár úskalí a nedořešených aspektů poukázat.

1. Chybějící odvaha

Návrh „reformy“ je zbytečně opatrný a v podstatě nic neřeší. Vyvedení tří procent mzdy nevytváří dostatečně velký investiční polštář a určitě lidem nevydělá k důchodu významnější příspěvek. Ano, ony zhruba dva tisíce korun navíc k penzi od státu, které bude průměrný klient dostávat, nejsou k zahození. Avšak rozhodně nestačí na nějaké zásadní zlepšení situace.

Buďto tedy bude muset nějaká odvážnější vláda zvýšit odvody, nebo bude muset alespoň říct lidem pravdu a motivovat je ke skutečně smysluplnému spoření na důchod - jak výší spoření, tak rozumně zvolenými nástroji.

2. Jednosměrná past

Do systému bude možno vstoupit, ale vystoupit již nikdy, ani pokud bude nevýkonný a lidé by si mohli rozumněji spořit na důchod jinde. Díky tomuto nastavení budou fondy jen málo motivovány pečovat o klienty, které již jednou získali.

3. Náklady

Pokud o dlouhodobé přínosnosti bude rozhodovat jedna věc, budou to náklady na správu fondů. Na jedné straně pohodlný přísun peněz každý měsíc, na druhé straně žádné povinnosti při výplatě znamená, že u konzervativních fondů by se měl roční poplatek pohybovat v řádu několika desetin procenta. U dynamických fondů by pak měl představovat maximálně 0,6 až 0,8 procenta z majetku.

Představy některých potenciálních správců o dvouprocentním poplatku ze spravovaných peněz by znamenaly, že budou fondy pro klienty značně nevýhodné. Velkou neznámou jsou také další poplatky, které si budou fondy moci účtovat a jež by měly být součástí výpočtu celkové maximální nákladovosti fondu.

4. Investiční strategie

Mluví se o čtyřech povinných strategiích, od velmi konzervativní po velmi odvážnou. Jak ale budou moci lidé přecházet mezi strategiemi? Budou přechody nějak omezeny nebo zpoplatněny? A kdo bude lidem radit, jakou strategii si vybrat?

5. Falešné sliby jistoty

Velkým tématem se ihned stala otázka státní garance, kterou vláda odmítá a říká, že pokud chce někdo „jistotu“, ať investuje do fondů tvořených českými státními dluhopisy. Zatímco pro stát je to zajímavá volba - získá levné a stabilní odbytiště svých dluhopisů -, zejména pro mladší klienty jde o cestu do pekel. Při třicetiletém investičním horizontu nemají peníze mladých lidí v dluhopisech co dělat. Pokud stát svou rétorikou lidi motivuje ke zbytečně konzervativním investicím, okrádá je o výnos, který by měli šanci získat. Pokud poslechnou doporučení státu o bezpečné investici, dostanou za to jediné – 100procentní záruku nízkého výnosu.

6. Špatně zvolený produkt

Při ubohé míře finanční gramotnosti české populace je možnost několika investičních strategií spíše horší a řada lidí se rozhodne příliš opatrně, nebo příliš odvážně. Proč stát nešel cestou, která je ve světě stále populárnější, tedy cestou fondů životního cyklu? Tyto fondy nakupují pro mladé klienty dynamičtější investice a s tím, jak lidé stárnou, navyšují v portfoliu podíl konzervativních investic, které mají udržet získanou hodnotu. Dnes jde mezi retailovými produkty o nejrozumnější nástroj, jak řídit možný výnos a riziko podle věku klienta. Zároveň je to ideální nástroj pro lidi, kteří nevědí, jak se rozhodnout.

7. Vytvoření oligopolu

Dnes se stát snaží změnit podmínky stavebního spoření a místo povinného vzniku speciálních institucí pouze definovat podmínky produktu a tím navýšit konkurenci. Proč tedy nepostupuje stejně v rámci penzijní reformy, kdy by pouze definoval podmínky pro to, jak má příslušný produkt vypadat?

Pokud vznikne jen pár poskytovatelů, čekají nás dva možné scénáře:
zatuchlý český rybník, kdy všichni nastaví velmi podobné cenové podmínky a nikdo netlačí na nízké náklady,
nebo Slovensko utržené z řetězu, kdy všichni ve snaze získat klienty vyšroubují náklady na akvizice na maximum bez ohledu na ekonomickou smysluplnost.

Ať tak či tak, výsledek bude stejný – zbytečně vysoké náklady, kterým klient nemá šanci uniknout.

8. Nejasný osud dnešních penzijních fondů

Velké otazníky vyvolávají prohlášení o reformě současných penzijních fondů. Pokud budou spravovat i fondy druhého pilíře, proč mají nabízet stejný produkt i ve třetím pilíři, navíc se státní podporou? Buďto by měly přijít s jinými nabídkami, nebo někdo dříve či později otevře otázku smysluplnosti státní podpory. Což by byl pro dnešní penzijní fondy rozsudek smrti.

9. Povinná anuita a státní plánování

V prvních dnech stát mluvil o povinném nákupu anuity při odchodu do důchodu, dnes už připouští i možnost lineárního vyplácení na 20 let. Proč ale neumožnit jednorázový výběr? Pro někoho může být důležité přilepšit si k důchodu každý měsíc, ale pro někoho může být rozumnější investovat našetřené peníze třeba na přestěhování do koupené nemovitosti výměnou za bydlení v nájemním bytě. Proč si stát myslí, že snižování nákladů je horší cesta než zvyšování příjmů?

10. Nebezpečná pohádka o DPH

Úspěch reformy bude záviset především na kvalitním marketingu, na tom, jakou emoci vláda mezi lidmi vyvolá. Pokud by byla reforma zítra, nepřešel by zřejmě nikdo, protože vláda zatím dokázala jen všechny naštvat. Vyhlásím-li zvýšení zdanění „kvůli reformě“ o 57 miliard korun a přitom hned přiznám, že výpadek plateb do průběžného systému bude jen 20 miliard, jak můžu doufat, že reformu bude někdo podporovat? Nemluvě o slibech z minulosti, že se náklady na reformu budou hradit z privatizace státního majetku. Podobně tomu bylo s úvodními náklady reformy na Slovensku, kde pomohl prodej 49 procent akcií Slovenského plynárenského průmyslu.

Penzijní reforma měla být vlajkovou lodí této vlády. Zatím ale do lodi hodně teče, má potrhané plachty a lodní lístky jsou dvakrát dražší než u konkurence. A nikdo navíc ani neví, kam vlastně ta loď pluje.

Doporučuji si tohle přečíst a hlavně diskusi http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jaromir-drabek.php?itemid=12654
vlk napsal(a):
Tohle je zas e dokonalej drábkovskej BLÁBOL!
To sna d a ni ten člověk nemůže myslet vážně. Rovoj oborů s vysokou přidanou hodnotou prý bude důsledkem toho, čemu se říá penzijní reforma po česku.. Zajímalo by men , jestli tomu blábolu věří sám Drábek.
Takže mus e m dám zcela exaktně, kolik to hodí, ta zázračná reforma v reálu panu Průměrnému. Už jsme to sic e jednou pod blogy dal. ale opakování je matka moudrosti:
Udělejme skutečně modelový příklad. Naprosto modelový.
Mějme pana PRUMĚRNÉHO. Řekněme rovnou že pan PRUMĚRNÝ JE KLIKAŘ. Od přírody a to celý život..

Bude do opt outového fondu spořit nejméně 35 let. Po celou dobu nebude nemocen a vždycky bude zaměstnán, fond nikdo nevytuneluje, pana Průměrného nikdy nenavštíví exekutor, aby mu opt outový účet obstavil, ani tento účet nebude předmětem například rozvodového řízení , atd. /rotory pan Průměrný je prostě klikař.. Ne dosti na tom- pan Průměrný je opravdu dítě štěstěny-. od prvního do posledního dne své pracovní existence bude pobírat PRUMĚRNÝ plat. Tedy více než 2/3 ostatních zaměstnanců. Předpokládejme nulovou inflaci a předpokládejme, že ony penzijní fondy dosáhnou každý rok zhodnocení 2% p.a. Dále předpokládejme , že pan Průměrný posílá plných 5% opt outu a to měsíčně / nikoli zpočátku jen 3%/. Průměrnou mzdu beru poslední známou,tedy 23665 Kč. Pan Průměrný tedy Rusnokovi a spol .posílá 1183 měsíčně.
Parametry výše uvedené jsem nastavil záměrně tak jak jsou . Při předpokladu nulové inflace bude jednak výsledek mého výpočtu reprezentativní v tom, že budeme vědět, jakou kupní sílu bude mít naspořený obolus po 35 letech, protože to bude kupní síla dnešního rána. Nulová inflace a 2% p.a. zhodnocení zároveň říká, že onen fond pana Průměrného mu každý rok jeho peníze zhodnotí 2% NAD INFLACI a to po odečtení poplatků Toto je výkon daleko překonávajíc benchmarky současných penzijních , ale i většiny zdejších investičních fondů! A zamražení průměrné mzdy na současné úrovni je opět možné kvůli předpokládané nulové inflaci. Výpočet je tedy exaktně přesný, aniž bychom potřebovali pracovat s naprosto neodhadnutelnými proměnnými typu - inflace příštích 35 let, vývoj průměrné mzdy příštích 35 let, výnos hypotetického fondu příštích 35 let…
Kolik že pan Průměrný bude na svém kontě mít až půjde do penze? V dnešní kupní síle peněz?
718 729 Kč !!!!!
A dodejme, co už o té reformě víme. Pan klikař Průměrný budde moci volit mezi výplatou až do své smrti nebo výplatou v rozmezí 20 let. Vome onu druhou variantu - 20 let. Kolik že dostane měsíčně ?J¨hrdých 2994,74 Kč!!! A vezměme v potaz, že podle současných pravidel by měl důchod asi 12000. A že když bud e v opt outu , bud e mít důchod nižší o 15%. Tedy o 1800 Kč. Kolik že panu Průměrnému opravdu hodí , za zcela šťatsných podmínek druhý pilíř? Neuěvřitelných 1194,75 Kč..
A kvůli tomu drasticky zvedáme DPH, kvůli tomu podlamujeme průběžák. Fakt s i Drábek s kalosukem a Nečasem myslí, že neumíme do pěti počítat?

Dobrá Drábku. to ješět není konec komentu vašeho BLÁBOLU.
Píšete o tom, co všechno za dobro spácá opt out. Opravdu věříte tomu, že opt outovaní si někd e vytisknou nějaké nové peníze? S vyjímkou oněch 3= od s tátu, které ovšem zas evíc e než s tátu odevzdají na zdražení všeho pmožného?
Pokdu s i to opravdu myslíte, z čehož vás opravdu nepodetzírám, tak vám vyjevím sladké tajemství . Lidé mají k disposici v podstatě konstatní množství penez. dokonc e resort MPSV , ještě než jste mu začal šéfovat, o tom napsal skvělou studii. Jmenuje se:
Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností v ČR za 1, pololetí apredikce dalšího vývoje.
Skvělý text. V kterém napříkald najdete:
-Celkové příjmy domácností v r. 2010 1421,1 mld Kč, reálně však poklesly /inflace / o 0,3%!!!
Čisté příjmy domácností po daních -975,9 mld. Příjem z mezd byl 520 mld Kč – o 1% nižší než před rokem.

-Čistý průměrný příjem domácnosti je 26900 Kč
-Ve všech venkovských krajích je průměrná mzda výrazně nižší než celorepublikový průměr. Ten je dán mzdami Praze. Ve čtyřech krajích je nižší než 20 000. Medián průměrné mzdy je 3700 Kč nižší!!
-Celkové dluhy domácností dostoupily 1 bilionu korun z toho ohrožená úvěry cca 100 miliard !
-Úspory domácností vzrostly meziročně o 91 ,1mld Kč = průměrná roční úložka na obyvatele 9 000 Kč
z jiného z¨droje přidám tohle:
Přes čtyřicet procent českých domácností není schopno z rezerv pokrýt jednorázový náhlý výdaj ve výši šest tisíc korun, stojí ve zprávě ČNB o finanční stabilitě za rok 2007. U nízkopříjmových skupin to je 60 až 78 procent domácností.
Zdrij : Peníze .cz

Proč to sem lepím? protože domácnosti víc e méně NEMAJÍ žádné rezervy!! Alespoň většina ne. Takže do opt outu nebudou schopné jít, ale ten opt out zaplatí. A část těch, kteří do něj nastoupí tam pouze přesune část peněz, co má už v jiných produktech. Jinými slovy - žádné další nové peníze na tu ekonomiku s vysokoou přidanou hodnotou NEPŘIJDOU. Nebo jen velmi málo!
Podobné propagandistické výlevy si nechte na stranické PŠM.
A o tom, jak skvěle s e daří zemím, kde si stejný opt out střihli s emůžeme přesvědčit v Chile. Tam Pinochet zavedl jen fondový systém. Výsledek? Debakl. většina lidí skutečně pořádně spořit nedokázala. Neměla z čeho. Teď je v situaci, kd y nemá fondový důchod,a le na chudinskou podporu také nedosáhne.
Jak to dopadlo v e východní evropě je obecně známé...

Víte co, neřešte naš e dlchody. Zkuste alespoň řešit problémy tělesně postižených. Jejich mluvčí, pan Krása je pravicový politik. Měl by vám rozumět. Tvrdí ovšem, že jste LHÁŘ.
Já tak daleko nepůjdu. Já si prostě myslím, že jste zralý na roli v klasické české opěře. Té nejklasičtější. Kteá že role to asi tak je jistě uhodnete.
Zksute nám to příště zazpívat . a má novou novou almaru...
Třeba s eukáže , že umíte aspoň zpívat.

Kde jsou ti šťouraví novináři kteří sbírají iformace a informují lidi v tomto státě.Dělá to na mě dojem jako by všichni najednou zapoměli počítat.

Důchodový systém, který zavádí vláda v ČR, bude katastrofou

Neměl jsem sice v úmyslu rozšiřovat zprávy o dalších katastrofách ženoucích se na českého občana, nicméně nedá mi to, abych neupozornil na jeden pořad v německé ARD, který byl vysílán 9.1. ve 22:45. Pořad se zabývá 10. výročím zavedení druhého německého důchodového pilíře, tzv. Riester Rente. Jsou probrány dosavadní zkušenosti s tímto systémem, které lze shrnout následovně, píše Petr Škoda:

Penzijní připojištění v privátních fondech nepřináší pro nízko a středně příjmové vrstvy žádné výhody, spíše ztráty.
Systém je podstatně dražší než státní systém průběžný.
Výnosy systému jsou v podstatě uměle zvyšovány státním příspěvkem. Odvádějí tedy peníze jak ze státního rozpočtu, tak z průběžného pilíře.

Námitky jsou natolik závažné, že stojí opravdu za to se nad nimi zamyslet, protože důsledky jsou skutečně katastrofální. Relativní klid, který v této oblasti v SRN zatím panuje, je zřejmě způsoben tím, že dosud se do systému platí, a penze se zatím nevyplácejí. Jak začne první vyplácení, pak zmíněné skutečnosti zasáhnou prakticky celou generaci nových důchodců. Na změny bude ale již pozdě.

Ne, že by k podobným závěrům nedošla určitá část odborníků v ČR (prof. Potůček, prof. Vostatek, Ing. Pikora). Zmíněný televizní pořad ale doplňuje tyto podklady velmi názorně o řadu čísel, diagramů a praktických zkušeností.

Není bez zajímavosti také názorná analýza toho, kam se peníze na důchody ztrácejí, i popis, v jakých zájmech jednotliví aktéři pracují.

Pořad, bohužel jen v němčině, je zde http://mediathek.daserste.de/sendungen_a-z/799280_reportage-dokumentat.......