AUDI KLUB

20. 12. 1982

/Začátek schůze České národní rady ve 13.00 hodin/

175 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji 7. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám.

Soudružky a soudruzi, scházíme se v době, kdy v pokrokovém světě ještě nedozněl smutek z odchodu generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a předsedy prezídia Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik soudruha Leonida Iljiče Brežněva.

Odešel veliký člověk. Významný politik a státník současné epochy, věrný pokračovatel Leninova díla, důsledný internacionalista a neúnavný bojovník za ideály míru a komunismu.

Československý lid ztratil upřímného přítele, který se podílel na osvobození naší vlasti a který radou a pomocí přispíval k našemu úsilí o vybudování a upevňování nového společenského řádu v naší zemi.

Jméno soudruha Leonida Iljiče Brežněva zůstane navždy v našich srdcích.

Prosím, abychom jeho nehynoucí památku uctili minutou ticha. /Shromáždění povstává./ Děkuji vám. /Shromáždění usedá./

audiklub.cz
Zaregistrujte se nebo se Přihlašte do systému

Tak nějak ...

Danuta Walesová dál ničí Lechův mýtus

Její kniha, v níž vylíčila svého muže Lecha jako sebestředného, prchlivého, sobeckého muže, který se celý život stará jen o sebe, vyvolala pořádný poprask. A Danuta Walesová si nebere servítky ani teď - v rozhovorech pro média přidává další podrobnosti.

Pro televizi Polsat minulý měsíc zase jednou ťala do živého. O legendárním Lechu Walesovi (69), který v srpnu 1980 jako elektrikář založil v loděnicích v Gdaňsku odborovou organizaci Solidarita, bez sebemenších okolků řekla, že je „neupřímný, egoistický a nesympatický a většinou se lidem ani nedívá do očí, když s nimi hovoří“.

Během rozhovoru třiašedesátiletá Danuta na manželovi nenechala nit suchou a pokračovala vůči němu v ostrých výpadech, které by si jeho největší nepřátelé nedovolili ani ve snu. „Lech mě celý život považoval za svůj majetek, s nímž si dělal, co chtěl. Je to patriarcha, jenž požadoval, abych mu vždy byla poskokem, podávala mu jídlo, obskakovala ho, dělala si o něho starosti, protože jedině on je důležitý, a nic jiného,“ uvedla.

Ještě doplnila, že „Lech byl jejím prvním a jediným mužem v životě, což se nedá říci naopak. Byl to šťastlivec, který měl ženy vždy. Jednu nechal, druhou potkal“, podotkla v TV Polsat.

„Buď bude kniha upřímná, nebo žádná,“ řekla na rovinu vydavateli, když po ní chtěl, aby v rukopise změnila některá ostrá až šokující vyjádření o manželovi. Nakladatel nakonec s textem souhlasil.

audiklub.cz
Zaregistrujte se nebo se Přihlašte do systému

Zasluhy mi nikdo neodmaze, poplivat lze kazdeho.

výroky(dnes již bývalého)prezidenta

Listopad 1989 - Letenská pláň
Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte

V prosinci 1989 před volbou prezidenta
Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků... Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte, protože tu brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím.

Z balkonu Melantrichu 1989
Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramatika. Také vám slibuji na svou čest, že pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň v ČSFR, sám odstoupím z funkce.

17. 12. 1989 v Čs. televizi
V budoucnu se, podle mého mínění, musí prezidentský úřad vymezit. Prezident nemůže mít tak velké pravomoci, jako má dnes.

Prosinec 1989
Pro mne není rozhodující, s jakým slovem jsou sociální jistoty spojovány, ale to, jaké jsou. Já si představuji, že by měly být daleko větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismem.

1.1.1990 v novoročním projevu
Možná se ptáte, o jaké republice sním. Odpovím vám: o republice lidské, která slouží člověku, a proto má naději, že i člověk poslouží jí.

Za svůj třetí úkol považuji podporu všeho, co vede k lepšímu postavení dětí, starých lidí, žen, nemocných, těžce pracujících, příslušníků národnostních menšin a vůbec všech občanů, kteří jsou na tom z jakýchkoliv důvodů hůře než ostatní. Žádné lepší potraviny či nemocnice nesmí být výsadou mocných, ale musí být nabídnuty těm, kteří je nejvíce potřebují.

Připravujeme koncepci důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální stresy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají.

Svádět všechno na předchozí vládce nemůžeme nejen proto, že by to neodpovídalo pravdě, ale i proto, že by mohlo oslabit naši povinnost samostatně, svobodně, rozumně a rychle jednat...

23. 1. 1990 při projevu ve Federálním shromáždění
Všichni chceme republiku sociálně spravedlivou, v níž nikdo nebude trpět existenční nejistotou, v níž nebudou strádat lidé ponížení, staří, děti či lidé jakkoli handicapovní. Chceme republiku, která bude starostlivě pečovat o to, aby zmizely všechny ponižující přehrady mezi různými společenskými vrstvami, republiku, v níž se nebudeme dělit na otroky a pány. Toužím po takové republice více než kdo jiný.

V dubnu 1990 ve veřejném projevu
Náš stát by už nkdy neměl být přívažkem či chudým příbuzným kohokoliv jiného. Musíme sice od jiných mnoho brát a mnohému se učit, ale musíme to po dlouhé době dělat zase jako jejich rovnoprávní partneři, kteří mají také co nabídnout...

Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat. Dávejte si na ně pozor!

Na tiskové konferenci po přijetí zákona o volbách na dotaz novinářů
Ptáte se s údivem, jestli bude inflace, jestli bude zdražování? Mnohokrát a jasně tato vláda řekla ve svém programovém prohlášení včetně dalších dokumentů, a ministři na svých tiskových konferencích, že jejich úsilím je, aby přechod od NEekonomiky k ekonomice byl pokojný, bez sociálních aspektů, bez návaznosti nezaměstnanosti, bez jakýchkoliv sociálních krizí nebo podobně. Jestli se sem tam pohne cena cigaret nebo něčeho, to v této chvíli nevím, zatím je snaha, aby se nehýbalo nic, alespoň v nejbližších měsících. Žádné gigantické zdražování nebo dokonce nezaměstnnost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového nepřipravujeme. (Poznámka redakce: za rok dělala inflace a zdražení 56 %.)

1990
Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme.

29. 6. 1990 ve Federálním shromáždění
Podle mého mínění nesmí náš stát šetřit na investicích do školství a kultury... Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl provést reformu tak, aby nevedla k velkým otřesům, velké inflaci nebo dokonce ke ztrátě základních sociálních jistot, musí naši ekonomové přijmout prostě jako úkol, který jim byl zadán. Zde neplatí žádné „Nejde to!“

Vladimír Hanzel: „zlý muž“ Václava Havla

Málokdo zná jeho tvář, přitom mu Václav Havel svěřil klíče od svého bytu hned první den, co si plácli, že mu bude dělat osobního tajemníka. Vydrželo jim to celou dobu prezidentství.

Kdysi jste pracoval jako programátor. Spravoval jste někdy Václavu Havlovi počítač?
V létě 1988 se na mě během Letní filmové školy v Trutnově obrátil, že mu nefunguje tiskárna. Vysvětloval jsem mu, že rozumím softwaru, ne hardwaru, ale namítl: "Jakýpak software hardware? To jsou ta vaše slovíčka... Jednou děláš u počítačů, tak jim rozumíš." A naložil mě do svého golfa a jeli jsme na Hrádeček.

Neměl jste na vybranou.
Mě to zajímalo i proto, že tehdy měli lidé doma nanejvýš malé počítače Sinclaire anebo Atari, které byly spíš na hraní, ale on měl regulérní osobní počítač IBM; to jsem do té doby u nikoho v soukromí neviděl.

Jakou jste měl pracovní dobu?
Úřední hodiny byly zpočátku pondělí – středa – pátek od devíti do jedenácti. Brzy se to rozrostlo na každý den a pak i na víkendy, ještě před revolucí.

A co plat?
Dostával jsem od něj apanáž. Tehdy jsem se živil psaním článků, převážně o muzice, ale při práci pro Václava Havla už jsem to nestíhal a neměl jsem jiný příjem.

Dostali jste se někdy do ostrého sporu?
Několikrát. Vzpomínám na přílet hokejistů z Nagana; ten den se zároveň konalo shromáždění politických vězňů, kam byl pozván, ale nebyl zdráv, nebyl ani v úřadu a náhle po nás chtěl, abychom ho omluvili u politických vězňů, ale že by přece jen uvítal hokejisty – jestli by mohli přijet k němu domů. Nejen já, i další jsme mu říkali – není možné být na něco zdravý a na něco nemocný. Padla i věta, že je to facka pro politické vězně.

Stejně tak se můžete na internetu dočíst, že Havla platila CIA a měl se jako v bavlnce.
To používali k propagandě komunisti, stejně jako, že mu jde o to, aby se dostal k majetku svých předků. V Rudém právu o tom vyšel článek Kdo je Václav Havel, vznikl i propagandistický film, kde ukazovali, co všechno Havel doma má, kolik videokazet a gramofonových desek a jakou aparaturu, jak rozvrací republiku a dostává za to od imperialistů peníze.

Zdroj:

29. června 2015
Náměstí v izraelské Haifě od pondělí nese jméno Václava Havla. Slavnostního aktu se zúčastnil i český ministr kultury Daniel Herman. V budoucnosti by se po českém exprezidentovi měla jmenovat také ulice v Jeruzalémě a lavička v Tel Avivu.

Ceremonie, které se vedle Hermana zúčastnil i starosta Haify Jona Jahav a český velvyslanec v Izraeli Ivo Schwarz, pokračovala na radnici promítáním filmu o Havlovi. Zavzpomínat na exprezidenta přišli i čeští krajané.

Ke stejnému kroku jako v Haifě už dříve přistoupil také Gdaňsk, kde po Havlovi pojmenovali ulici. Jméno politika a dramatika nese i ulička a přilehlý parčík v centru polské Opole. Ve francouzském Štrasburku byla Havlovým jménem nazvána jedna z budov Evropského parlamentu a v Paříži v listopadu 2013 slavnostně otevřeli Knihovnu Václava Havla. Na Havlovu lavičku je v zahraničí možné usednout třeba v Dublinu, Washingtonu, Barceloně nebo v Oxfordu.

Zdroj:

Je to pocta nejen Havlovi, ale celé republice, domnívá se Schwarzenberg.

Vedení Nadace VIZE 97 zasedne k jednacímu stolu s pracovníky ministerstva zahraničí, protože nastal problém při pojmenování jednoho náměstí po Václavu Havlovi v izraelské Haifě. Vdova po prezidentovi Dagmar Havlová za pojmenování poděkovala českému velvyslanci v Izraeli Ivo Schwarzovi. Byl však poněkud překvapen, když na ambasádu dorazil dopis od Nadace VIZE 97 požadující zaplacení poplatku ve výši jednoho tisíce eur. A to se Schwarzovi nelíbí. „Ambasáda nemá poplatek jak uhradit a myslím si, že jde o uznání pocty, ne o komerční produkt,“ vyjádřil se.

Podle ředitele Nadace VIZE 97 Vangelise Zingopise ale poplatek představuje pro neziskovou organizaci jednu z mála možností, jak získat peníze a platit z nich např. kancelář Václava Havla ve Schwarzenbergském paláci. Za zmínku ovšem také stojí, že Letiště Václava Havla bylo přejmenováno zadarmo, 30 tisíc korun nikdo nedostal.

Jméno Václav Havel stojí třicet tisíc korun a DPH navrch. Informují o tom Lidové noviny, přičemž to dokládají na příkladu laviček Václava Havla. Využití jména slavné osobnosti je svého druhu reklama, za kterou je správné zaplatit.

„Zaplatili jsme poplatek 30 tisíc korun plus daň z přidané hodnoty,“ prozradil mluvčí Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. S DPH to dělá 36 300.

Licenční poplatek tak zaplatily radnice nebo instituce, které uctily Havla "jeho" lavičkou. Týká se to například Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nebo plzeňské radnice. "Na základě sublicenční smlouvy toto v případě laviček účtujeme," uvedla ředitelka Knihovny Václava Havla Marta Smolíková k domluvě s nadací.

Podle informací LN ministerstvo už obdrželo několik avíz na akce, které na letošek plánuje celý svět k Havlovým 80. narozeninám.

audiklub.cz
Zaregistrujte se nebo se Přihlašte do systému

Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 nakonec nebude chtít po ministerstvu zahraničí licenční poplatek za užití jména bývalého prezidenta Václava Havla.

Diskuze je zablokována

Nadace Vize 97 odhalila pohled do prostor kanceláře Václava Havla. Za pouhých osmdesát korun. Ne že by vás tam samozřejmě pustili osobně - ta tři eura zaplatíte jen za návštěvu jejich webu.

Na adrese vaclavhavel.com se vám nejprve objeví výstražné okno, ze kterého jen stříká ušlechtilost a potřeba povznést národ. Cituji:

„Nadace Vize 97 v duchu svého názvu a poslání připravila nový kulturní projekt úzce spjatý s osobou prezidenta Václava Havla. Hlavní myšlenkou a vizí projektu je umožnit celému světu podrobnou prohlídku všech prostor Kanceláře Václava Havla včetně mnoha předmětů, které se v ní nacházejí a dokreslují atmosféru místa, kde pan prezident téměř deset let působil.“

Nádhera! Podívat se na židli, ve které Havel osobně sedával - byť jen přes Internet. Tak kliknu, kliknu podruhé, a objeví se text:

„Přihlášení - objednávka virtuální prohlídky. Tato část prohlídky je placená. Pro pokračování v prohlídce prosím uveďte vstupní kód. Pro získání přístupu do dalších místností vyplňte následující formulář. Poté budete přesměrováni na platební bránu GoPay, kde můžete platební transakci dokončit. Následně Vám bude zaslán vstupní kód, který Vám umožní postupovat dále v prohlídce. Vstupní kód je vázaný na e-mailovou adresu a můžete jej používat opakovaně. Cena: 80 Kč“

Je přece zřejmé, že Vize 97 je ochotna zpeněžit cokoliv, co se Havla týká, a tak není důvod se nezeptat. Nemusím za tu svou otázku proto stydět, peníze nesmrděj, a normálně se paní Dagmar Havlové touto cestou ptám:

Kolik by mě stálo, kdybych se chtěl v kanceláři Václava Havla vydělat na stejném WC jako zvěčnělý prezident?

audiklub.cz
Zaregistrujte se nebo se Přihlašte do systému